Bůh a zlo

7. října 2009 v 8:43 | jjs |  Náboženství
Podle jednoho zarputilého ateisty bych se měl vypořádat s "důkazy Boží neexistence". Pokusím se zvláště pro něj zprostředkovat odpovědi (v podstatě staré několik století) na jeho "důkazy". Začneme na jeho přání argumentem z existence zla.

Formalizujme si přehledně důkaz Boží neexistence z existence zla.

1. Pokud je Bůh vševědoucí a všemohoucí a dobrý, na světě, který stvořil, nemůže existovat zlo.

2. Avšak zlo na světě existuje.

3. Tedy Bůh není vševědoucí nebo všemohoucí nebo dobrý.

4. Avšak pokud Bůh není zároveň vševědoucí a všemohoucí a dobrý, pak neexistuje.

5. Tedy Bůh neexistuje.


Tento dvojitý sylogismus je formálně správný, a pokud jsou premisy pravdivé, pak by skutečně mohl sloužit jako argument pro Boží neexistenci. Vlastnosti jako je vševědoucnost, všemohoucnost a dobrota, přímo vyplývají z Boží esence, proto není představitelný Bůh, který by tyto vlastnosti postrádal. Spojka "a" v první premise značí konjunkci, což znamená, že existence zla je vyloučena, pokud má Bůh současně všechny tyto vlastnosti. Ve třetí premise (která je zároveň závěrem prvního sylogismu a první premisou druhého sylogismu) spojka "nebo" označuje disjunktivní vztah, který znamená, že existence zla tvrzená v druhé premise vyvrací jednu, dvě či všechny dané Boží vlastnosti. Ve čtvrté premise spojka "a" označuje vztah konjunkce, což znamená, že Bůh proto, aby existoval, musí mít všechny dané vlastnosti současně. Vzhledem k tomu, že podle třetího soudu jednu či více postrádá, ze čtvrté premisy vyplývá, že Bůh neexistuje.

Jakým způsobem existence zla podle tvůrců tohoto argumentu vyvrací jednotlivé Boží atributy? Dobrotu údajně vyvrací tak, že dobrý Bůh by nemohl být příčinou světa, na kterém by bylo zlo. Pokud by takový svět stvořil, pak by nebyl dobrý. Všemohoucí Bůh by zase zlo na světě netrpěl a zničil by jej, pokud to při vší dobré vůli nedokáže udělat, pak není všemohoucí. Pokud by to udělat mohl, ale nechtěl, nebyl by dobrý. Nakonec je Boží vševědoucnost popřena stvořením světa, kde existuje zlo, stvoření takového světa se jeví jako nerozumné, pokud by Bůh byl vševědoucí, pak by věděl, že zlo na svět přijde, a svět takový svět by nestvořil.

Nyní si ukážeme, v čem je implikace první premisy falešná.

Z Boží dobroty vyplývá, že nemůže sám konat či chtít zlo, neznamená to však, že Bůh nemůže být příčinou svobodných bytostí, které ze své podstaty odpovědné za své činy a jejichž svoboda může být zneužita i k mravně defektním skutkům. Jejich existence je obrovským dobrem, které sebou přináší riziko dobrovolného postavení se mimo řád, a tedy páchání mravního zla. Dobro existence svobodných bytostí však zřejmě převažuje zlo, které na svět přinášejí.

Bůh ve své všemohoucnosti by samozřejmě mohl svobodným tvorům zabránit ve zneužívání svobody a páchání zla, tím by však popřel jejich svobodu a de facto by jednal v rozporu sám se sebou - dal by jistým tvorům svobodu a pak by si to rozmyslel a svobodu jim bral.
To, že Bůh stvořil svobodné bytosti, u nichž věděl, že budou páchat zlo je pak prý i proti Boží vševědoucnosti. Prý by bylo rozumnější takové bytosti netvořit, aby zlo na světě nebylo. Toto tvrzení však požaduje schopnost položit na váhu všechno zlo a dobro a rozhodnou, že zlo převažuje nad dobrem. Toho však žádný člověk není schopen. Pokud Bůh svobodné bytosti stvořil, pak zřejmě dobro, které z toho v konečných důsledcích vzejde, převyšuje podstatně zlo, které Bůh tím dopustil (dopustil, nikoliv chtěl či působil).

Implikace první premisy tedy neplatí! Z Boží vševědoucnosti, všemohoucnosti a dobroty neplyne, že na světě nemůže existovat zlo! Jen dobro musí v konečných důsledcích převažovat zlo, člověk však není schopen ze své pozice říct, že to tak není.

Rovněž tak zavržení svobodných tvorů, kteří nakonec odmítnou dojít cíle a kterému se v křesťanské tradici říká peklo, je vlastně způsobeno respektem Boha ke svobodě tvorů, které stvořil. Tito tvorové jsou nesmrtelní nebo mají nesmrtelnou duši a nakonec musí udělat rozhodnutí pro Boha nebo proti němu, které bude definitivní. Bůh je sice oslovuje svou milostí a láskou, nicméně zachovává jejich svobodu - ani láskyplně je k ničemu nenutí. Zavržený je ten tvor, který se za plného vědomí konečných důsledků rozhodl proti Bohu a na tomto rozhodnutí by nezměnilo nic, ani kdyby dostal novou šanci. Bůh by je mohl svou mocí přimět k lásce k sobě, ale to by bylo porušení jejich svobody. Mohl by je také anihilovat - úplně zbavit bytí, avšak nebytí by bylo horším trestem než věčné žití mimo konečný cíl.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jarda Jarda | 10. října 2009 v 21:57 | Reagovat

"Jen dobro musí v konečných důsledcích převažovat zlo, člověk však není schopen ze své pozice říct, že to tak není."

Tudíž ani říct, že to tak je. Čili mu zbývá jen nejisté možná, snad. Jenom možný Bůh je však sám o sobě fikce.

"avšak nebytí by bylo horším trestem než věčné žití mimo konečný cíl"

Zřejmě jste nikdy neprožil opravdovou déletrvající bolest (třebas i fyzickou). Jó, to se nám to filosofuje, při kafíčku v kanclu :-).

2 jjs jjs | 12. října 2009 v 9:50 | Reagovat

"Tudíž ani říct, že to tak je. Čili mu zbývá jen nejisté možná, snad. Jenom možný Bůh je však sám o sobě fikce."

No, jistě. Cílem bylo ukázat, že důkaz Boží neexistence není důkaz, ne dokázat Boží existenci. Ta se spolehlivě dokazuje prostřednictvím kosmologického důkazu. Na námitku ze zla se ukáže, že Boží existenci nevyvrací. Víc není třeba, když máme jiné důkazy.

"Zřejmě jste nikdy neprožil opravdovou déletrvající bolest (třebas i fyzickou). Jó, to se nám to filosofuje, při kafíčku v kanclu :-)."

Che, che.

3 jjs jjs | 12. října 2009 v 9:53 | Reagovat

Nesmíme si plést filosofii s psychologií. Tisíckrát se mi může zdát, že je lepší nebýt než trpět, když trpím, a tisíckrát to můžu odvolat, když se mi uleví, ale z filosofického hlediska to má malou cenu.

4 Jarda Jarda | 12. října 2009 v 15:39 | Reagovat

"Cílem bylo ukázat, že důkaz Boží neexistence není důkaz, ne dokázat Boží existenci."
Analogicky, pro vás součet všech stromů na světě má vliv na pojem stromu. Tak tomu ale není.
Výše uvedený důkaz Boží neexistence je platný a tudíž i cenný. Týká se však Boha jen jako možného.
Důkaz pravého (absolutně jistého) Boha dle mého laického názoru není možný. Je absurdní dokazovat něco, co je ono samo.

"Tisíckrát se mi může zdát, že je lepší nebýt než trpět, když trpím, a tisíckrát to můžu odvolat, když se mi uleví, ale z filosofického hlediska to má malou cenu."
Peklo je věčný stav duše, která to reflektuje.

5 Nicolette Nicolette | Web | 12. října 2009 v 23:17 | Reagovat

Bůh existuje pro toho, kdo věří, ten, kdo věří nepotřebuje důkazy o jeho existenci. Vezměme v potaz, kolik lidí na celém světě v Boha věří, viděl některý z nich někdy Pána? Ne, neviděl. Nikdo ho nikdy neviděl a přesto v něj věříme. Lidé potřebují věřit. Tento článek odráží logiku, ale víra mnohdy logiku nemá.

6 jjs jjs | 14. října 2009 v 8:24 | Reagovat

Důkaz je formálně správný, ale není platný, protože první premisa je nepravdivá. Je představitelný svět, kde existuje zlo a Bůh je jeho stvořitelem.

Realističtí filosofové se shodují na tom, že důkaz Boží existence je možný. Já si to myslím také. Samozřejmě je pak otázka, jak tento důkaz souvisí s vírou (která je neevidentní, ale jistá) a podobně.

7 Jarda Jarda | 16. října 2009 v 0:32 | Reagovat

"Je představitelný svět, kde existuje zlo a Bůh je jeho stvořitelem."

To záleží na tom, jakým způsobem je Bůh poznáván. Je-li poznáván po způsobu smyslového vnímání, pak je relevantní vaše námitka o možné převaze dobra ve světě. Takový Bůh sám o sobě je ale fiktivní.
Bůh může být poznáván skrze vyšší znak, skrze pojem. Na pojmovém poznání je založen výše uvedený důkaz Boží neexistence. Z dobra nemůže vzniknout zlo, pokud nechcete popřít elementární logiku, kdy pak je diskuze zbytečná. Avšak jako znak není označované, ani Bůh není pojmem. Onen důkaz je pravdivý, týká se však fiktivního předpokladu nepravého Boha.
Nazírat Boha bez použití představ a pojmů je věc krajně obtížná. Úzce souvisí s odložením "já" (jeho křižováním), což mimochodem bez pokory možné není.

8 jjs jjs | 16. října 2009 v 9:34 | Reagovat

Ale ne. Právě, že se tím skutečnost, že z dobra nemůže vzniknout zlo vyvrací, ukázáním na to, že stvoření svobodného tvora je dobré, ale že tento dobrý tvor může konat zlo právě proto, že je svobodný.
Je tomu věnována celá jedna otázka v Teologické summě (I q 49):

sv. Tomáš cituje sv. Augustina: "Nebylo vůbec, odkud by mohlo pojíti zlo, než z dobra."

A pak říká:

je nutné říci, že každé zlo má nějak za příčinu dobro.

(...)

Býti pak příčinou nemůže příslušeti, leč dobru, protože nic nemůže býti příčinou, leč pokud jest jsoucnem; avšak každé jsoucno jako takové jest dobré.

(...)

Ale zároveň dobrý Bůh není příčinou zla:

Námitka: Mimo to účinek druhé příčiny se uvádí na příčinu první. Ale dobro jest příčinou zla, jak bylo řečeno. Ježto tedy Bůh jest příčinou veškerého dobra, jak bylo ukázáno, následuje, že také veškeré zlo jest od Boha

K námitce:   druhému se musí říci, že účinek druhé příčiny chybné se uvádí na první příčinu bez chyby v tom, co má ze jsoucna a dokonalosti, ne však v tom, co má z nedostatku. Jako cokoli jest pohybem při kulhání, je způsobeno od hybné síly, ale cokoli je v něm nerovného, není z hybné síly, nýbrž z křivosti hnátu. A podobně, cokoli jest jsoucnem a činností při zlém jednání, uvádí se na Boha jako příčinu; ale co je tam chybou, není způsobena od Boha, nýbrž od druhé chybné příčiny

9 Jarda Jarda | 16. října 2009 v 22:25 | Reagovat

Pojem dobra lze užívat ve dvojím významu. V nižším, logickém, je opozitem pojmu zla. V této úrovni nelze Boha nalézt (jak správně ukazuje diskutovaný důkaz Boží neexistence). Obvykle se zde favorizuje pozitivum před negativem: abych mohl něco popřít, musím nejprve něco mít. Avšak jakýkoli objekt není možný bez ne-objektu, a právě onen ne-objekt je významově mnohem širší – pokrývá absolutně vše ostatní, vyjma objektu. Nemohu nikterak poznat hnát rovný, nemám-li ne-rovnost, křivý hnát, tuto (nesprávně posteriovanou) "druhou příčinu".
V jiném významu je dobro vše, co je. "Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci." (Iz 46,7) K tomuto významu se nelze dobrat skrze logiku, protože ta je svou povahou dvouhodnotová. To neznamená, že je špatná, ale je to cesta k jednohodnotě: "aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal." (Jan 17,21)

Tudíž popírat náš diskutovaný důkaz v prvém, běžném významu slova dobro je špatné, protože tak ničíte ukazatele, které poutníci na cestě mají. Je třeba učit, že ukazatel je právě jenom ukazatel, nikoli ukazované. Bez ukazatelů však člověk zabloudí. Nevandalizujte je.

10 jjs jjs | 19. října 2009 v 9:47 | Reagovat

V prvním příkladě přenášíte logiku do ontologie. Zajisté logicky je opositem dobra zlo. To ale nic neříká o tom, jaký má zlo ontologický status.

To říkáte v druhém případě: žádný. Existuje jen jako chybění něčeho na něčem (privatio), co je a tím je i dobré.

Bůh tedy stvořil věci a ty jsou dobré. Jsou však, protože nejsou jím samotným také nedokonalé, což je striktně chápáno zlé (zlé fyzicky) - chybí jim dokonalost Boha, nechybí jim ale dokonalost stvořených věcí. Svobodní tvorové mají pak dokonalost se svobodně rozhodovat a to znamená, že mohou být příčinou morální nedokonalosti v podobně mravního zla. Tedy zlo v podobě nedokonalosti, ať už fyzické či mravní, je svým způsobem nutný průvodní jev Stvoření. To je dobré, ale není jako Bůh, tedy absolutně dobré. A to zakládá možnost realizace toho, co nazýváme zlem.

11 jjs jjs | 19. října 2009 v 9:54 | Reagovat

A jelikož mravní zlo je do světa potenciálně uvedeno stvořením svobodných tvorů, což bylo z jejich rozhodnutí také aktualizováno (oni jsou příčinou oné aktualizace a tedy i mravního zla), pak jediné, co by hovořilo proti Boží dobrotě by bylo, kdybychom mohli, jak už jsem napsal, říct, že zlo na světě spáchané svobodnými tvory převyšuje dobro, které jejich stvoření v konečném důsledku znamená. To ale filosoficky nemůžeme rozhodnout.

Díky křesťanské víře víme, že to tak není, že úplně nakonec bude realizována spravedlnost a Boží milosrdenstí, takže lidově řečeno - dobro zvítězí.

12 Jarda Jarda | 20. října 2009 v 21:07 | Reagovat

"V prvním příkladě přenášíte logiku do ontologie."

Ale přeci právě tohle děláte sám. Co jiného je myšlenka, zda "zlo na světě spáchané svobodnými tvory převyšuje dobro, které jejich stvoření v konečném důsledku znamená" ?

Logicky odvozený Bůh je fikce, modla. Je to jako chtít popsat prostorové těleso v planimetrii. Nejenže to není možné, ale může to být zhoubné – kdyby váš zarputilý ateista bez ničeho dalšího přijmul vaše argumenty, destruoval by to jediné, co má, totiž selský (takřečeno zdravý) rozum. Jaký by to mělo smysl, kdyby (bez víry) uznal délku tělesové uhlopříčky, ač vidí jen délku jejího půdorysu?
Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské, píše se. Proč? Protože nemají pojmy ani představy o Bohu, tudíž jej nazírají přímo. To je velmi těžké. Obzvláště pro filosofy. Pro jejich myšlenkami zkonstruovaného Boha. Bůh vám seslal zarputilého ateistu, aby vám od toho pomohl. No, vidíte, jak to dopadlo.

13 Maftík Maftík | 28. října 2009 v 21:39 | Reagovat

"Nesmíme si plést filosofii s psychologií. Tisíckrát se mi může zdát, že je lepší nebýt než trpět, když trpím, a tisíckrát to můžu odvolat, když se mi uleví, ale z filosofického hlediska to má malou cenu."

To je pravda. Ale nabízí se přirozeně otázka, proč je v tomto psychologie filozofii protikladná - narážím na "nebytí by bylo horším trestem než věčné žití mimo konečný cíl". Stojí za tím dědičný hřích?

14 jjs jjs | 30. října 2009 v 11:28 | Reagovat

Maftík. Mrkl jsem teď do Savonarolovi "Útěchy mého putování", která mi před časem přišla. Je tam rozhovor duše s duchem. Právě otázka zavržení ve vztahu k nebytí se tam řeší. Duch duši odpovídá, že zavržení si přejí nebytí, že nebytí je pro ně lepší nikoliv vzhledem k přirozenosti jejich nesmrtelné duše, ale vzhledem k mukám, které musí snášet, a to je to, co je ovládá. Ale protože lidská duše je nesmrtelná, pak je přirozené, že žije dál, i když nedosáhne svého konečného cíle.

15 Tamka Tamka | 9. listopadu 2009 v 20:01 | Reagovat

Já osobně jsem věřící, ne katolička, ale pravoslavná. Věřím, že Bůh je a stvořil všechno, co existuje. Jednou jsem slyšela zajímavou věc - nikdo nemá výmluvu na to, že Bůh existuje, stačí se podívat kolem sebe, svět je plný božího stoření - nebo jak tedy vzniknul svět?? Velkým třeskem??? Sražením hmoty, výbuchem, postupným měněním se vesmíru??? Jak mohlo pár výbuchů nebo jiných věcí, které údajně obsahuje velký třesk udělat takové věci, vždy´t si spousty z nich nedokáže ani člověk vysvětlit...a člověk je podle vědců ta nejinteligentnější vývojová forma. A přitom - obyčejná včelka, která nemyslí neuvažuje udělá z přírodnin med, který člověk nedokáže vyrobit. A kdo to tu včelu mohl naučit?? A naučil pavouka zcela přirozeně dělat pavučiny, zařídil fyzikální zákony i všechny jevy a změny přirody?? Já vám povím, kdo to byl. Byl to Bůh.

16 sarah05 sarah05 | Web | 28. listopadu 2009 v 13:16 | Reagovat

Souhlasím s Tamkou

17 Altariël T Altariël T | Web | 12. ledna 2010 v 23:27 | Reagovat

[16]:
Já taky....
....někdy ty ateisty fakt nechápu....

18 Karel Karel | E-mail | Web | 28. února 2010 v 14:52 | Reagovat

http://kfalta.blog.cz/1002/buh-a-zlo

19 Dalibor Dalibor | 9. srpna 2010 v 11:35 | Reagovat

Když sem si přečet tento text...tak sem se opravdu zarazil jak se zde vyjadřuje o Bohu...Sem silně věřící,a s tímto tedy chápete nemohu souhlasit!Věřím na to že Bůh existuje a že on stvořil vše živé!Oprabdu sem silně znechucen tímto textem!

20 Bětka Bětka | 9. srpna 2010 v 11:38 | Reagovat

Naprosto souhlasím s Daliborem..šokující!! Jsem opravdu znechucena..

21 Dalibor Dalibor | 9. srpna 2010 v 11:45 | Reagovat

Bětka...sem rád že mam takouvto podporu...A ještě více sem rád,že v dnešní době se najdou lidé jako jsi ty!Dnešní společnost je naprosto zkažená,a nidko už nemá k Bohu žádnou úctu!Vážím si tve podpory:)Bůh s tebou:)

22 Petr Petr | E-mail | 3. listopadu 2010 v 10:03 | Reagovat

Pokud Bůh stvořil svět, je jasné, že bez Boha zlo být nemůže.
Pokud svět vznikl postupným vývojem z hmoty bez cizího zásahu, je zlo součástí vývoje světa.

23 Libor Libor | 27. února 2011 v 21:25 | Reagovat

Kdo definitivne rozhoduje, co je dobro a co zlo?

Napadlo tady nekdy nekoho, ze kazde zlo je jen nepochopene dobro, at se to nekomu libi nebo ne ?

Neni nic jineho nez to, cemu tady rikate "Buh" a to jsem ja - ten, ze ktereho kazda bytost vznika, ten, ktery je prvotnim vedomim kazdeho. Jsem, ktery jsem.

24 ruslan ruslan | E-mail | 1. ledna 2012 v 14:57 | Reagovat

Hej ty co sto napsal na tyhle strance uplna volovina buh je tak mi vysvetli jak to že kdyš někdo umira nebo ma stra tak řika pane bože pomoř mi tak mi to vysvetli  proč žikaji jeřiš marja proč proč jesli neviš tak drš hubu s tyma faktama buh je tak mi vysvětli že žikaji že sme s opi c tak proč tet nejsou s opic lidi ha budete veřit njakimapa posranyma pairama že jeto mif nebo budete veřit těm kilo papirum co je napsano tak sy vyberte pakovve

25 Kačík Kačík | 14. července 2012 v 20:32 | Reagovat

Víra v Boha je věc každého jak to cití a nikdo by nikdy neměl nikomu vnucovat věty jako jsou tyhle ... vyjádření názoru stačí ale přesvědčovat lidi k tomu aby se vykašlali na svoji víru je podle mě dost sobecký. Je to věc každýho samotnýho v co věří. Lidi co tohle píšou nebo řikají stejně se nakonec k víře v Boha obrátí. Tak jest a tak vždy bude!

26 týna týna | 6. října 2012 v 13:13 | Reagovat

naprosto nechápu, jak někdo může říct,že jestliže Bůh je, tak proč není všude dobro. Je to opravdu nesmyslné.Lidé umírají a nemocní, protože si to třeba zaslouží nebo je to prostě nějaký trest. Ale lidé kteří nepijí,nekouří a zachraňují lidi, a přestou zemřou třeba na rakovinu,to je zkátka osud a s tím nic nezmůžeme. A já se každý den modlím za lidi, kteří k Bohu nemají žádnou úctu a prosím Boha, aby jim odpustil,neboť nevědi co činí,a že i oni  si snad někdy  uvědomí,že Bůh je a bez Boha by tu nebyli. A naprosto souhlasím s Kačíkem, každý je svého života strůjce a nikomu tohle nemohu nutit, ale věřte,mám pravdu!

27 Sebastian Sebastian | E-mail | 8. října 2012 v 17:09 | Reagovat

vy hnusaci co si myslíte vole i věda dokazuje že  svět se stvořil božskou silou držte hubu vole.ja jsem taky silně věřící a viděl jsem lidi kteří toho dost využili!!!!!!!!!!!!!!!jsem si jistej a jsem taky docela dost znechucen tímto textem fuj tajbl buh at vas potresta !!!!počkejte až vas rozsoudí!!!!!

28 Mr:X Mr:X | 6. ledna 2013 v 19:07 | Reagovat

Tento článek by se dal popsat takto: KECY!. Cely tento clanek stoji na tomto, od toho se odviji: ======Z Boží dobroty vyplývá, že nemůže sám konat či chtít zlo, neznamená to však, že Bůh nemůže být příčinou svobodných bytostí, které ze své podstaty odpovědné za své činy a jejichž svoboda může být zneužita i k mravně defektním skutkům. Jejich existence je obrovským dobrem, které sebou přináší riziko dobrovolného postavení se mimo řád, a tedy páchání mravního zla. Dobro existence svobodných bytostí však zřejmě převažuje zlo, které na svět přinášejí.========= Ale konaji zlo jenom bytosti, ktere o sobe muzou ozhodovat? co treba viry, ktere nemaji rozum a nemuzou se rozhodovat, stejne tak bakterie, ale treba i katastrofy, vybuchy sopek, pád meteoritu, období sucha, atd. Ty uz vubec o sobe nerozhodují a páchají zlo, kdyby bůh byl  dobrý, a chtel by stvorit svet, kde se muzou bytosti sami rozhodovat, a treba pachat zlo tak by ho udelal bez techto veci, protoze jejich stvoreni nedava smysl, pokud je tedy dobrý, pokud je...

Preji pekny den vsem sebemskacum:)

29 cialis cialis | E-mail | Web | 25. července 2014 v 2:03 | Reagovat

Hello!

30 Drak Drak | 18. října 2015 v 14:15 | Reagovat

Kdyby byl všemohoucí, pak by zajistil, aby bylo všechno dokonalé a ne jen že dobro převáží zlo, ne?
Takže není všemohoucí, takže neexistuje.

31 Drak Drak | 18. října 2015 v 14:19 | Reagovat

[26]:
No kdyby byl, tak by lidé sice měli svobodu, ale zároveň by nemohli být zlí, neexistovaly by tresty, všechno by bylo dokonalé. A ačkoliv si my nedokážeme představit, jak by to fungovalo, tak někdo, kdo stvořil všechny zákonitosti i samu logiku, by na to měl dokázat přijít, ne?

32 Hovedo Hovedo | Web | 30. srpna 2017 v 23:19 | Reagovat

Fakt?

33 Sandokan Sandokan | Web | 9. září 2017 v 21:06 | Reagovat

To je moc zajimave

34 Barman Barman | Web | 9. září 2017 v 21:19 | Reagovat

Skola kytary

35 Bart Bart | Web | 9. září 2017 v 22:10 | Reagovat

Kytara!!!

36 Jackeline Jackeline | Web | 23. září 2017 v 14:33 | Reagovat

Jeste, ze hrajeme vsichni na kytaru...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama