Květen 2009

Zelená dálnice k totalitě

28. května 2009 v 13:07 | Radim Ucháč |  Filosofie
Populární zelená
Následující řádky neznamenají odsuzování všech snah mnoha tisíc lidí majících rády přírodu, zvířata a usilující zdravé životní prostředí. Ty dělají nesmírně mnoho dobrého v konkrétních místních podmínkách. Text se věnuje ideologii, která na práci těchto lidí staví a do jisté míry je zneužívá pro mocenský boj. Strana zelených získala v naší zemi na popularitě. Už se dávno zapomnělo na frázi "zelený mozek". Být zelený je naopak "in". Zelené často volí lidé znechuceni tradičními stranami. Lidé, očekávající nový, citlivější a odpovědnější přístup. Málokdo, dokonce ani většina členů zelených, přitom nepřemýšlí nad dopady východisek své strany. O filosofických východiskách této strany se moc nemluví a tak není tolik zřejmé, co lze od nich očekávat a jak by vypadal svět, který by nám rádi ideologové tohoto hnutí připravili. Bude to krásné prostředí určené pro lidi, nebo naopak prostředí od lidí očištěné? Nejsou lidé v jejich podání jen přemnoženým druhem, který ničí Matku Přírodu? Jaký mají vztah k eutanázii, umělým potratům, antikoncepci atd.? Jako každá ideologie je i environmentalismus (vztah životního prostředí a společnosti) do značné části rozporný. Mezi základními východisky zelených můžeme překvapivě pozorovat praktický materialismus a zároveň mnohem otevřenější zbožštění hmoty ve formě přírody, kterou staví nad člověka.

4. číslo časopisu Bonum, Verum, Pulchrum

28. května 2009 v 10:40 Zprávy
Se spožděním vyšlo třetí číslo zaručeně katolického, zaručeně tomistického a zaručeně kontroverzního časopisu Bonum, Verum, Pulchrum. Tématem je náboženství, umění a žena.

Poezie a Církev

21. května 2009 v 11:53 | Francis Thomson |  Umění
Církev, která kdysi bývala neméně matkou básníků než světců, přenechala za polední dvě století nepřátelům nejvyšší chlouby poezie, třebaže si nejvyšší chlouby svatosti ponechala pro sebe. Na její půdě společně rostli palma a vavřín, Dominik a Dante, svatost a píseň; udržela si palmu, ale opomněla vavřín. Poezie ve svém nejširším smyslu
[1] (nehovořím o otevřeně bezbožných dílech) je již po dlouhou dobu mnoha katolíky podceňována, nesetkává-li se přímo s nedůvěrou; tak často a všeobecně převládá mínění, že je při nejlepším zbytečná, při nejhorším zhoubná, a nejčastěji alespoň nebezpečná. Kdysi poezie bývala tím, čím má být - mladší sestrou a pomocnicí Církve; sloužila duchu, tak jako Církev slouží duši. Poezie ale zhřešila, padla; a tak ji katolicismus, místo aby ji láskyplně zase pozvedl, vyhodil ze dveří na pospas jejímu pohanskému svůdci.

Hama o charismatické konferenci

20. května 2009 v 9:16 | hama |  Náboženství
Charismatické hnutí je nekatolického původu a jako takové je nejvýše podezřelé. Je obrazem toho, co brazilský filosof Plinio Correa de Oliveira nazývá tribalistickou revolucí: rezignací k primitivismu, pudovosti, citovosti. Charismatické hnutí dává vyniknout citovosti na úkor rozumného obsahu víry. "Ruce nahoře" jsou toho viditelným obrazem. Charismatismus odnož (spíš panož) křesťanství, která musí rozumného člověka (a těmi máme být všichni!) znechucovat.

Ďáblova nejsilnější zbraň není, jak si již vyzkoušel, pronásledování křesťanů ani snaha o korumpování Církve ze strany světské moci; zdaleka nejmocnější a nejničivější je Satanovo karikování Kristovy Církve. Tzv. charismatické hnutí mu koná dobrou službu, protože sugeruje věřícím i nevěřícím představu, že toto je katolická (tj. obecná, prostě křesťanská) víra, že toto je víra prvotní Církve. To je zákeřná lež.

Velmi doporučuji na charismatickou konferenci nejezdit a místo toho navštívit Mši sv. v tradičním ritu. Ta představuje katolickou víru v plnosti a nezkreslenou. Na KChK naopak hrozí, že bude jako katolická víra představováno něco, co je pak po právu odmítnuto.

Sekta uctívačů Gaie nařizuje posty

15. května 2009 v 13:22 Náboženství
Povinný půst od masa nařizuje svým zaměstnancům radnice v Gentu, přičemž hodlá rozšířit toto opatření i do škol. Nabízí se srovnání s jinou institucí, která posty rovněž nařizuje.

Kán. 1251: Zdrženlivost od masa nebo od jiného jídla, ve shodě s rozhodnutím biskupské konference, nechť se zachovává v jednotlivé pátky po celý rok, leč by na tento pátek připadla některá slavnost. Zdrženlivost a půst újmy nechť se zachovává na Popeleční středu a na Velký pátek, den utrpení a smrti Pána našeho Ježíše Krista.

Úvahy o údělu ženy nad trilogií Sigrid Undsetové

14. května 2009 v 10:08 | Miroslava Jílková |  Literatura
Aniž bych věděla, že letos v červnu uplyne právě 60 let od úmrtí pozoruhodné norské autorky Sigrid Undsetové (1882 - 1949), pustila jsem se na doporučení vícerých přátel do četby její trilogie Kristina Vavřincova (1920 - 22). Romány zachycují životní příběh ženy pocházející z venkovské šlechty ve společenských poměrech Norska 14. století, jež vzešly z doposud živých křesťanských kořenů. Za to, jakým způsobem dokázala literárně zprostředkovat dobové reálie středověkého Norska, získala v roce 1928 Nobelovu cenu za literaturu.