O andělech

28. dubna 2009 v 9:38 |  Náboženství
Jak se to má s anděly, dobrými i zlými, podle nauky Církve? Především je třeba říci, že andělé jsou tvorové, v hierarchii stvoření zastávají místo za Pannou Marií. Jsou to tvorové ryze duchovní, i když někteří teologové jim připisovali jemné tělo. Jakožto duchové nezabírají žádný prostor, jsou nesmrtelní a mají rozum a svobodnou vůli. Jejich poznávací schopnosti jsou o mnoho vyšší než lidské, i když mají rovněž své meze. Podle učení Církve Bůh anděly vybavil nejen přirozenými schopnosti, ale také nadpřirozenou milostí. Po stvoření jejich stav nebyl definitivní, ale byli podrobeni zkoušce. Někteří z nich se rozhodli pro Boha a dosáhli slávy blaženého patření, někteří se od Boha odvrátili, ztratili posvěcující milost a byli zavrženi.

Dobří andělé jsou nápomocni Bohu v díle spásy. Je všeobecným přesvědčením Církve, že každý člověk, křesťan či pohan, má svého strážného anděla, jehož moc především pozorujeme při ochraně dětí. Andělé ochraňují lidi před nebezpečím těla i duše, vzbuzují v nich dobré myšlenky, přimlouvají se u Boha za hříšníky a potěšují duše v očistci. Nemohou působit na rozum a vůli, protože nad nimi je člověk pánem, ale mohou působit prostřednictvím smyslů.




Je rovněž ne příliš teologicky potvrzeným přesvědčením, že své anděly strážné mají i zvláštní úřady jako je papežský nebo královský, národy a země. Patronem Církve svaté je archanděl Michael. Dobré anděly je třeba ctít, vzývat je a poslouchat jejich vnuknutí, která vždy sledují naše dobro.


Andělé, kteří zhřešili, jsou navěky zavrženi. Jejich místem je peklo, z něhož neexistuje vykoupení, i když část zlých andělů dlí na zemi, dokud nepřijde soudný den. Zvláštní místo mezi zavrženými anděly má jeden, který bývá označován za svůdce ostatních. Bývá nazýván ďáblem nebo Luciferem. Obvykle se soudí, že hříchem andělů byla pýcha, tedy nezřízené zalíbení v sobě bez pamatování na to, od koho všechno mají. Podle některých názoru se ďábel chtěl vyrovnat Bohu. Čím větší byla vznešenost andělů, tím horší byl jejich pád. Vzhledem k tomu, že andělé měli větší poznání než lidé a nebyli zatížení tělesnou stránkou, jejich hřích jim Bůh neodpustil. Zavržení andělé svádí lidi ke zlému.


Ďábel svedl člověka k prvotnímu hříchu a stále společně s ostatními démony mezi lidmi působí. Bůh ďábelské pokušení dopouští z různých důvodů - z trestu, že je člověk vyhledává, na zkoušku nebo i proto, aby zjevil svou svrchovanou moc. Ďábel může pokoušet pouze z vnějšku (např. prostřednictvím zlých lidí) nebo zvnitřku přímým působení na nižší složky duše. Na rozum a vůli působit nemůže, ty zůstávají svobodné. Někdy získává nad člověkem zvláštní moc, která se nazývá posedlostí. Proti vlivu démonů jsou účinné kříže, posvěcené předměty a žehnání. Nad posedlými Církev provádí exorcismy.


Pro rozpoznání posedlosti uvádí Římský rituál tato kritéria: "Především kněz ať snadno nevěří, že je někdo posedlý, ale ať zná ona znamení, jimiž se posedlost poznává. Znamení jsou: mluvení neznámou řečí mnoha slovy, rozumět mluvícímu cizí řečí, zjevování věcí skrytých, vzdálených nebo síla přesahující věk, nebo přirozenou kondici..."

Dobrovolné spojení s ďáblem za účelem získání výhod se nazývá čarodějnictví. Typickým projevem čarodějnictví byla činnost pohanských věštíren, které jak dosvědčují pohanští autoři, po příchodu Krista umlkly.


Uveďme si ve stručnosti dogmata a nauku týkající se andělů.
  • Existují andělé Bohem stvoření z ničeho. (de fide)
Existence duchových, netělesných bytostí, které Písmo svaté obvykle nazývá anděly, je pravda víry. Svědectví Písma je tak jasné, jako jednomyslnost tradice. (KKC § 328)
  • Andělů je mnoho a nejsou si rovni.
Kristus je středem andělského světa. Jsou to "jeho andělé": "Až přijde Syn člověka ve slávě a s ním všichni andělé ?" (Mt 25,31). Jsou jeho, protože jsou stvořeni skrze něho a pro něho: "V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, (svět) viditelný i neviditelný: ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho" (Kol 1,16). Jsou jeho ještě více, protože z nich udělal posly svého plánu spásy: "Což nejsou všichni (andělé) jen duchové, poslaní k tomu, aby sloužili těm, kdo mají jako dědictví dostat spásu?" (Žid 1,14). (KKC § 331)
  • Andělé jsou čiří duchové (pouhé duchové podstaty).
Jako bytosti čistě duchové mají rozum a vůli: jsou to bytosti osobní a nesmrtelné. Všechny viditelné tvory převyšují dokonalostí, jak o tom svědčí lesk jejich slávy. (KKC § 330)
  • Andělé mají dokonalejší poznání než my lidé v tomto životě, ale nemají poznání budoucích věcí a nevidí do srdcí (to jen Bůh).
  • Andělé mohou mít moc na hmotné predměty (Mt28,2) a na duše lidí (Mt2,13), z Božího příkazu nebo dopuštění (v případě padlých andělů pokoušejících člověka).
  • Někteří andělé upadli do hříchu a byli na věky zavrženi. (de fide)
Písmo mluví o hříchu padlých andělů. Tento "pád" spočívá ve svobodném rozhodnutí těchto stvořených duchů radikálně a neodvolatelně odmítnout Boha a jeho vládu. Ohlas této vzpoury nacházíme ve slovech, kterými se pokušitel obrátil na naše prarodiče: "Budete jako Bůh" (Gn 3,5). "Ďábel hřeší od začátku" (1 Jan 3,8), "je otec lži" (Jan 8,44). (KKC § 392)
  • Pro padlé anděly není již možnosti pokání. (de fide)
Jestliže hřích andělů nemůže být odpuštěn, pak je tomu tak pro neodvolatelný charakter, který má jejich rozhodnutí, a ne pro nedostatek nekonečného Božího milosrdenství. "Po pádu už nemají možnost litovat, tak jako už nemohou litovat lidé po smrti." (KKC § 393)
  • Svatí andělé mají pomáhat lidem. (de fide)
Od počátku stvoření a po celou dobu dějin spásy, zdáli či zblízka, hlásají andělé tuto spásu a slouží při uskutečňování Božího záměru: uzavírají pozemský ráj, chrání Lota, zachraňuje Hagar a její dítě, zachytí Abrahámovu ruku, skrze jejich službu je sdělován zákon, vedou Boží lid, ohlašují narození a povolání a pomáhají prorokům, abychom uvedli alespoň některé příklady. A konečně anděl Gabriel oznamuje narození Předchůdce Páně i samotného Ježíše. (KKC § 332)
  • Každý člověk má strážného anděla.
Od svého počátku až k hodině smrti je lidský život obklopen ochranou andělů a jejich přímluvou. "Každý věřící má u sebe anděla jako ochránce a pastýře, aby ho vedl k životu." Křesťanský život má již zde na zemi ve víře podíl na blaženém společenství andělů a lidí sjednocených v Bohu. (KKC § 336)
  • Zlí andělé (ďáblové) kladou člověku úklady.
Písmo dosvědčuje neblahý vliv toho, kterého Ježíš nazývá "vrahem od počátku" (Jan 8,44) a který se dokonce pokoušel odvrátit Ježíše od poslání, jež mu svěřil Otec. "Boží Syn přišel proto, aby ďáblově činnosti udělal konec" (Jan 3,8). Nejtěžším z těchto činů, vzhledem k následkům, bylo lživé svedení člověka k tomu, aby neposlouchal Boha. (KKC § 394)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 miltmdtlj miltmdtlj | E-mail | Web | 15. května 2009 v 23:32 | Reagovat

NlocBZ  <a href="http://tdvjznnfhkoi.com/">tdvjznnfhkoi</a>, [url=http://hcxvdhgegsem.com/]hcxvdhgegsem[/url], [link=http://hxujnzsxjhzj.com/]hxujnzsxjhzj[/link], http://mdkseqdplmct.com/

2 Nepochopená Nepochopená | Web | 30. července 2010 v 17:36 | Reagovat

Zajímavé. Pěkně jsem si početla. Celkově je tento blog moc zajímavá a pěkný.

3 Anděl Anděl | 9. dubna 2011 v 20:09 | Reagovat

http://angelic-guard.blog.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama