Frachetovy „Životy bratří“

12. září 2008 v 15:32 | mb |  Recenze
Roku 2004 vydalo nakladatelství Krystal poprvé česky jednu z perel středověké latinské literatury, sbírku příběhů o životě a činech prvních bratří Kazatelů, které již ve 13. století shromáždil, do oddílů sestavil a názvem "Životy bratří" opatřil dominikánský světec bl. Gerald Frachet.
Jádro knihy tvoří skutky a výroky bl. Jordána Saského, představeného řádu a autora vynikajícího životopisu sv. Dominika. Člověka, který je dnes dokonce i v chrámech krmen a ubíjen bezbřehým subjektivismem, dojmou prosté odpovědi bl. Jordána, plné důvěry v Boha, Milost a objektivní platnost Jeho příkazů a rad. Když se bl. Jordána ptají bratři laici, kteří neovládají latinu, zda má smysl, aby se modlili s kleriky latinské modlitby, odpoví jim světec: "Drahý kámen platí v ruce toho, jenž nezná jeho cenu, stejně jako v ruce toho, kdo ji zná. A stejné je to s Otčenášem." O hříchu a pekle podává podobenství takové: "Když Mistr Jordán jednou kázal v Paříži o těch, kteří dlouho zůstávají v hříchu, napadlo ho, že hřích se v Písmu nazývá branou pekelnou, a pravil: Jestliže by někdo přišel dnes k tomuto domu a uviděl by sedět v bráně studenta, a rovněž nazítří a mnoho dalších dní, cožpak by snadno nepochopil, že onen student dříve či později vstoupí do řádu? Proč by pak mělo být neuvěřitelné, že přijdou do pekla ti, kteří tak dlouho sedí v bráně pekelné?"

Pro dnešního povrchního změkčilého křesťana budou možná některé příběhy šokující, budou snad urážet i jeho sentimentální, jemnocitné pobožnůstkářství: "Jistý bratr v pařížském konventu pro mnohou lásku k modlitbě zanechal studia a škol, aby se cele věnoval zbožnosti. Jemu se začal častěji zjevovat ďábel v podobě blahoslavené Panny, odhaloval mu skryté věci a velmi jej chválil. Když se s tím svěřil představenému, ten mu nařídil, aby když se mu to znovu přihodí, plivl zjevení do tváře se slovy, že Panna Maria je pokorná a neurazí se, nýbrž omluví jeho poslušnost, kdežto ďábel je pyšný a zahanben zmizí. Když tak bratr učinil, ďábel rozezlen pravil: Zlořečený buď ty i ten, kdo tě k tomu navedl. A zahanben zmizel a nikdy už se neukázal." Těmto svatým mužům se ještě zjevoval sám ďábel, aby je pokoušel, a to v nejrafinovanějším převleku, jaký si vůbec mohl najít; my ubozí hříšníci si dnes většinou vystačíme k pádu sami.
Některé příběhy se týkají neochvěné úcty k řeholnímu šatu. Jistý vážený klerik si například jen pro zábavu oblékne dominikánský hábit, je však jeho mocí donucen opravdu do řádu vstoupit. Naivní? Vždyť Církev uctívá mučedníky, kteří se radši nechali rozčtvrtit, než by svlékli šat své řehole. Je smutné, že dnes samotní řeholníci často píší o směšnosti a nesmyslnosti řádových oděvů.
V mnoha příbězích se samozřejmě zrcadlí i dominikánská úcta k Panně Marii. Královna Andělů pomáhá bratřím při kázání, dodává sílu novicům, kteří jsou v pokušení uprchnout z řádu, rozhání nepřátele pravé víry; ale platí za bratry též dluhy, stará se nejednou i o jejich pokrm tělesný. Je to zázračná odměna za důvěru, kterou k Ní mají. Dnešní "kritický" či "komplikovaný" člověk se často pousměje starým příběhům o hmotné pomoci Boží prosebníkovi, je to jakési jednoduché, není to "spirituální", chybí v tom hegelovsko-marxistická dialektika páně Halíka a spol. Ale ten úsměšek není plodem rozumu či kritického ducha, je dílem ďáblovým. V samotném Evangeliu je Synem Božím tato pomoc přislíbena těm, kteří Mu důvěřují. Tato prostá důvěra chybí tak často dnešnímu katolíkovi, který věří raději populárním intelektuálům (či lépe řečeno rétorům) než Duchu svatému.
Pikantní, ale velmi poučné, jsou příběhy o tom, jak bratřím nesvědčilo, byli-li vyznamenáni nějakou vyšší duchovní hodností. I z těch nejsvatějších řeholníků se stali moci chtiví skrblíci, jakmile sevřeli v ruce berlu biskupskou. Mnohým byla dána výstraha, aby po moci biskupské netoužili: "Když byl jistý bratr na cestách, počal se obírati myšlenkami, co by
dělal, kdyby byl biskupem. Když o tom tak přemýšlel, upadl do hluboké louže. Vzpamatoval se a řekl si: Vstaňte, pane biskupe, dobře se vám stalo, neboť toto je vhodné místo pro takového biskupa. A možná, kdyby se bylo stalo, o čem přemýšlel, upadl by do horší louže mnohých hříchů."
Kniha je opatřena bohatým poznámkovým aparátem; ten - na rozdíl od mnohých jiných reedic životů svatých - příběhy neuvádí "na pravou míru", nezesměšňuje, nezpochybňuje novými "vědeckými" objevy, jak bohužel u publikací tohoto druhu bývá dnes pravidlem, ale vskutku užitečně komentuje a objasňuje některé nejasné pasáže.
Tyto drobné příběhy tvoří - stejně jako střípky mozaikového okna či evangelijní podobenství - ve svém celku jednolitý ohromující obraz živé zbožnosti a svatosti. Za jejich zpřístupnění širší veřejnosti všem, kdo se na jejich vydání podíleli, Pán Bůh zaplať!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kilian Kilian | Web | 30. srpna 2017 v 23:50 | Reagovat

Neznate nekdo nejake lekce kytary online

2 Pivko Pivko | Web | 23. září 2017 v 15:05 | Reagovat

To je moc zajimave

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama