O roli čertů v pohádkách (2. část)

29. července 2008 v 11:41 | jjs |  Literatura
Čert klasický
Podle ruského formalisty V. J. Proppa se v pohádce vyskytuje v různých modifikacích sedm základních rolí: škůdce, dárce, pomocník, princezna a její otec, odesilatel, hrdina a nepravý hrdina. Podívejme se z hlediska těchto rolí na klasickou pohádku Boženy Němcové "O chytré princezně." Hrdinou je chudý řemeslník Jiřík, který jednou zahlédne v zahradě princeznu, do které se na první pohled zamiluje.Ví, že je pro něj nedostupná, ale on prohlásí, že by dal i duši čertu, aby ji získal. Do cesty se mu připlete mládenec v zeleném, který prohlásí, že je čert a že mu jeho přání může splnit, když mu upíše svou duši. Jiřík stvrzuje svou smlouvu s čertem vlastní krví. Čert vybaví Jiříka penězi, šaty i schopnostmi pohybovat se ve vysokých kruzích. Jiřík princeznu okouzlí, její otec jim požehná a za nějakou dobu se koná svatba. Dvacet let, které měl s čertem dohodnuté, uplyne jako voda, až přijde den, kdy se má Jiřík rozžehnat se světem a odevzdat svou duši. Prosí čerta ještě o tři dny navíc, které mu čert poskytne i s tím, že má nárok na tři přání. V případě jejich nesplnění se čert zaváže vrátit Jiříkovi úpis. Jiřík vymyslí dva velmi fyzicky náročné úkoly, které však čert hravě plní. Jiříkova zoufalství si všimne jeho žena, která jej přiměje, aby se jí svěřil. Princezna na sebe bere úkol vymyslet poslední přání pro čerta. Nařizuje mu, aby jí bezbolestně vytrhl tři vlasy a ty pak natáhnul o tři lokte. To čert nedokáže splnit ani po poradě s Luciferem. Musí Jiříkovi vrátit úpis. Lucifer čerta nabádá, aby byl příště chytřejší.

Při bližším pohledu můžeme v této pohádce objevit pět ze sedmi Proppových rolí: škůdce, dárce, pomocníka, princeznu a jejího otce a hrdinu. Počet rolí se však nerovná počtu postav, ale některé postavy nacházíme ve více rolích. Hrdinou je Jiřík, objektem jeho touhy neboli hledanou osobou je princezna, která vystupuje na začátku i se svým otcem. Ke kýženému sňatku s princeznou Jiříkovi dopomáhá čert, je dárcem prostředků, díky nimž Jiřík dochází svého cíle. Obvykle dárce v pohádkách nedává zadarmo, ale buď podrobuje hrdinu zkoušce (kouzelný dědeček prosí o kus chleba) nebo požaduje protislužbu. To, co chce po Jiříkovi čert, je však něco tak zásadního, že díky tomu na sebe čert bere rovněž roli škůdce. Duše není vlastnictví, s kterým by člověk mohl volně disponovat, ztráta duše znamená ztrátu všeho. Čertova nabídka není obchod, ale spíše podvod či lichva, protože zneužívá situace hrdiny a jeho dar naprosto neodpovídá ceně, kterou má hrdina zaplatit. Roli pomocníka, který dostane hrdinu čertovi ze spárů, na sebe bere sama princezna.
V pohádce "O chytré princezně" nacházíme tradiční pojetí postavy čerta. Je to svůdce, který nabízí časné dobro a usiluje o získání lidské duše. Jeho zdánlivá velkomyslnost, kterou projevuje, když hrdinovi dává poslední možnost se zachránit, není nic jiného než pýcha a škodolibost. Je si jist, že neexistuje úkol, který by nesplnil, takže svým odkladem chce jen prodloužit hrdinova muka. Má podstatně větší schopnosti než člověk, ale není všemohoucí, což hrdinu zachraňuje. Dokud člověk žije, není jeho duše ztracena. Záchrany se hrdinovi dostává díky nevinné bytosti, nad níž čert nemá moc.
Čert pohanský
Jiné pojetí čerta nacházíme v pohádce "Čertův švagr", jejíž nejznámější verze rovněž pochází z pera Boženy Němcové. Hrdinou je mlynářův syn Petr, jehož matka umírá a otec si bere mladou manželku. Po smrti otce Petr zjišťuje, že mladá vdova Dorota jej připravila o veškeré dědictví. Smiřuje se s tím, jen prstýnek po mamince jí nechce před svým odchodem ze mlýna ke své tetě nechat. Dorota toho využije a udělá z něj před vrchním ze zámku zloděje. Ten posílá Petra na vojnu. Na vojně jej týrá desátník tak, že Petr nakonec uteče. Daleko od domova hledá službu, ale nikde jej nechtějí a posílají ho k čertu. Petr prohlásí, že klidně k čertu půjde, jen když tam dostane službu. Setkává se s čertem, který mu nabízí sedmiletou službu v pekle. Petr přijímá. V pekle má za úkol přikládat pod kotle. Po vypršení doby čert odměňuje Petra za službu bezedným měšcem. Před propuštěním ukáže Petrovi, co je v kotlích, pod které přikládal. Je tam macecha Dorota, pan vrchní i zlý desátník. Nevýhodou je, že Petr po letech strávených v pekle vypadá jako čert, s čímž nejde dělat nic do té doby, dokud čerta nepoprosí o radu. Čert Petrovi poradí, aby se vydával za jeho švagra. Petr využívá peněz a rozdává je chudým. Doslechne se o něm zadlužený kníže, který má tři dcery, dvě zlé po první ženě a jednu hodnou - Angelinu - po ženě první. Petr přichází na zámek a slibuje knížeti finanční výpomoc, pokud mu dá jednu ze svých dcer za ženu. První dvě odmítají, uvoluje se Angelina. Petr prosí čerta o radu a ten ho zbavuje jeho čertovského vzhledu. Petr se žení s Angelinou. Čert odnáší její dvě sestry. Tak se Petr stává skutečným čertovým švagrem.
V této pohádce čert již nehraje roli škůdce, ale pouze dárce. Škůdci jsou lidé, především macecha Dorota, vrchní ze zámku a desátník na vojně. Čert pomáhá Petrovi v nouzi a obdarovává jej tak, že dojde štěstí v manželství s knížecí dcerou. Čert je tu nadpřirozenou instancí, na kterou je možné se obrátit, když je nejhůř. Není lichvářem, který chce vzít člověku to nejcennější oplátkou za časné blaho, ale nabízí poměrně velkou odměnu za nepříliš těžkou službu. Škůdce spravedlivě trestá. Jen díky čertovu daru může Petr konat dobro a dojít svého osobního štěstí. Nakonec se čert "žení" se sestrami jeho ženy. V takovémto pojetí se čert nápadně podobá pohanskému bohu. Má velikou moc, pomáhá a trestá a je člověku nablízku. V pohádce "Čertův švagr" se lidé křižují, vzývají svaté a zdraví se Pochválen buď Pán Ježíš Kristus, ale jsou to jen prázdná gesta a slova, skutečný Bůh mlčí k lidskému utrpení. Na zavolání odpovídá čert, který řeší hrdinovu situaci. Ještě sympatičtěji čerty představuje filmová verze této pohádky nazvaná hravě "S čerty nejsou žerty." Zde jsou čerti dárci i pomocníky a navíc jsou vykresleni se všemi svými roztomilými slabostmi, které je velmi přibližují lidem. Selanka vrcholí ve chvíli, kdy si Lucifer odnáší zlou knížecí dceru, která se v této verzi jmenuje Angelina (sic!), a jeden z čertů ujišťuje Petra, že jí "u nich" (rozuměj v pekle) nebude zle.
Ve verzi pohádky, kterou zpracovala Božena Němcová, se vyskytují prvky připomínající dobu, v níž se příběh odehrává. Dosti výmluvná jsou slova Petrovi tety, jimiž reaguje na zprávu, že Petr utekl z vojny: "Svatý Jene Nepomucký, čeho se na tobě dočkám!" Vzhledem k tomu, že Jan Nepomucký byl svatořečen v roce 1729 můžeme příběh datovat do doby pozdější. Ve vydání pohádek Boženy Němcové z roku 1968 pak nacházíme ilustrace Artuše Scheinera. U pohádky "Čertův švagr" je obrázek znázorňující Petra klečícího u truhly s věcmi své zemřelé matky. Na zadní straně víka je letopočet 1779. Proč se zabýváme těmito detaily? Proč nás zajímá doba, do níž Božena Němcová umisťuje příběh mlynářského syna Petra? Protože se ukazuje, že tato verze vznikla v době, kdy se v Evropě vzmáhalo silné protikřesťanské hnutí - osvícenství. I tím si můžeme vysvětlit to, že křesťanská slova a gesta v této pohádce jsou zcela vyprázdněná a že místo Boha zaujímá bytost člověku bližší - čert. Přitom je zajímavé, že starší verzi pohádky zpracovává barokní autor Grimmelshausen a dává ji vytisknout v roce 1670. V ní vystupuje voják, kterému se zjeví zlý duch a nabízí mu peníze a moc za to, že se dá do jeho služeb. Voják si vymiňuje, že služba nesmí ohrožovat jeho duši (sic!). Služba spočívá v tom, že voják stojí na stráži u zámku zlého ducha a nesmí se ani mýt, ani stříhat, ani holit, ani se modlit. Vidíme, že v této podobě jsou v pohádce ještě patrné křesťanské rysy.
Čert humanistický a ateistický
Doba osvícenská se z hlediska pýchy rozumu vysmívala křesťanství a jeho údajným pověrám. Čert je pro osvícence neexistující figurkou, která proto nemůže nahánět strach. Čerta považují za výmysl Církve, která jím straší hloupé sedláky, aby si nad nimi udržela moc. Ateista Holbach o ďáblu doslova píše: "Bůh se bez ďábla neobejde, strach před Bohem je často toliko strach před ďáblem; to je náboženství mnoha pobožných, kteří bez ďábla by nemohli dobře myslit ani na Boha, ani na kněze." Osvícenství z čerta dělá směšnou figuru, která zaspala svou dobu a nikdo se jí nebojí. Jediné, co může, pokud nechce, aby se mu lidé smáli, je opustit svou pekelnou kariéru a rozhodnout se pro pozemský život. To vidíme v pohádce Jana Drdy "Zapomenutý čert", kde čert zaujímá místo hrdiny. Pekelník Trepifajxl je vyslán na svět strašit, ale vzhledem k tomu, že za chvíli nemá koho, tak začíná svou službu zanedbávat. Jednoho dne se do polorozpadlé chalupy, kterou obývá, nastěhuje bába, která pomalu, ale jistě začne čerta civilizovat. Čert se nejdřív brání, ale pochoutky, kterými ho bába krmí v něm zlomí jeho čertovskou přirozenost. Bába jej obléká, seká mu ocas a nakonec ho nutí i pracovat a chodit mezi lidi. Čert zapomíná na peklo jako peklo zapomnělo na něj. Jednoho dne se, ale peklo přihlásí a Trepifajxl, který si již zvykl na nové jméno Mates, musí jít před nejvyššího "lucipera". Vyjde najevo, že přestal strašit, ulomil si rohy a vůbec se přestal chovat jako čert. Je odsouzen pekelným soudem. Peklo nad ním však láme hůl ve chvíli, kdy prohlásí, že by rád mezi lidi, aby je potěšil. Vyhazují jej z pekla a on se vrací za svou bábou a svými lidskými přáteli. Škůdcem je v této pohádce je samotná instituce pekla, která se přežila, lidé se jí nebojí a čerty lidi pokoušet nebaví. I pan farář, který káže v kostele o pekle, již není "in", je stejně zbytečný jako samo peklo. Štěstí lidé nacházejí v prostém pozemském životě.
Komické nebo zhumanizované postavy čertů nacházíme i v moderních českých filmových pohádkách. Jako velmi výmluvný příklad můžeme uvést pitvornou bytost z pohádky Zdeňka Trošky "Princezna ze mlejna", kterou nelze nazvat čertem ani s notnou dávkou dobré vůle. Humanisticky naopak působí čert v pohádce Jiřího Stracha "Anděl Páně". Dějový motiv pohádky včetně upozornění na závažné věroučné chyby, které se v této pohádce vyskytují, najdeme v předchozím čísle Te Deum. Proto jen stručně. Zhřešivší anděl je poslán na svět, aby obrátil alespoň jednoho hříšníka, v opačném případě se stane andělem padlým. Doprovází jej čert Uriáš. Anděl zdánlivě úkol nesplní, ale ve skutečnosti ano, protože napraveným hříšníkem je on sám. Tato pohádka se vyznačuje důrazem na to, že nic není černobílé, což je znázorněno například prostupností pekla a nebe (čert hraje s andělem karty), hříšností anděla a sympatiemi, které mohou vzbuzovat vtipné čertovy glosy. Čert zná na rozdíl od anděla pozemský život, nežije jako anděl v izolaci, má k lidem mnohem blíže než povýšený anděl. Chybuje snad však tím, že je příliš skeptický a příliš přízemní. Potrestaný anděl je naopak příliš odtržený od života. Jeho pozemská pouť mu prospěje, aby poznal život na zemi a naučil se být chápavým vůči hříšníkům. Stěží si dokážeme představit výmluvnější deklaraci myšlenek sekulárního humanismu, ačkoliv je pohádka nabita křesťanskými (i když značně deformovanými) symboly.
V pohádce Jana Drdy "Dařbuján a Pandrhola", která svůj motiv čerpá z lidové moravské pohádky, se čert vyskytne jen na malý okamžik, nicméně ve velmi zvláštní roli - jako reprezentant odmítnutého křesťanského názoru. Havíř Dařbuján je chudý a má mnoho dětí. Když se mu narodí dvanácté dítě, vydá se hledat pro něj kmotra, protože tímto úkolem nechce zatěžovat své sousedy havíře. Nejprve v polích potkává stařečka s dlouhým bílým vousem, který mu prozradí, že je sám Pán Bůh. Dařbuján jej odmítá, protože podle něj není Pán Bůh spravedlivý, protože jej nechá žít v bídě a nepotrestá lakomého sládka Pandrholu. Pak potká panáčka v zeleném - samotného čerta. I jej Dařbuján odmítá proto, že nepotrestá Pandrholu. Do třetice potkává Smrťáka a toho přijímá, protože je spravedlivý k chudým i bohatým. V této pohádce není nadpřirozeno užíváno k pozemským cílům, jak je tomu v předchozích pohádkách, ale je přímo odmítnuto jako něco, co s tímto světem nemá nic společného. Jen neúprosná nutnost smrti je uznána za reálnou. Za zmínku stojí, jak Dařbuján naloží s darem, který od Smrťáka dostává. Učiní s ním úmluvu, že se mu zjeví u lůžka nemocného a podle toho, v jakých místech stojí, Dařbuján pozná, jestli je nemoc vyléčitelná či nemocný spěje k smrti. Díky tomu získá schopnost léčit lidi. Když onemocní lakomý a bezcitný sládek Pandrhola a prosí ho, aby jej vyléčil, rozehrává Dařbuján třídní boj plný odporného vydírání nemocného. Materialistický názor se tu projevuje v celé své nahotě.
Čert postmoderní
Zatímco v prvním dílu pohádky "Čert ví proč" najdeme čerta se všemi pekelnými atributy v roli škůdce, na němž není nic dobrého a je třeba jej porazit, v druhém dílu se setkáváme s čertem, který je součástí soukolí nástroje skutečně hodného ďábla - dialektiky. Čert je tu jako představitel zla antitezí k představiteli dobra - Bohu. Že jde o dvě části téhož je patrné z toho, že čerta i Pána Boha hraje jediný herec se jménem skutečně příhodným - Karel Gott. Spojením teze a antiteze pak podle zakladatele dialektického myšlení Hegela vzniká vyšší celek - synteze, v tomto případě půjde pravděpodobně o čertoboha či bohočerta. Kruh je tímto pojetím uzavřen, dále v transformaci klasické pohádkové postavy nelze jít. Kde zlo je dobro a dobro zlo, tam vládne čisté Tao, dialektický materialismus či postmoderna a pro Boha ani ďábla není místo. A to nutně musí znamenat konec pohádky. Politicky korektní pohádku totiž napsat nelze.
Závěr
V článku jsme se pokusili ukázat, že postava čerta, jak ji známe z pohádek, je do značné míry vytvářena pohanskými a křesťanskými vlivy. Nicméně máme za to, že klasická postava čerta má s bájnými pohanskými bytostmi společné jen vnější atributy (vzhled apod.), zatímco jeho role a úsilí silně připomíná padlé anděly. V době, kdy docházelo ke snaze o upozadění křesťanství, mění se i role čerta v pohádce. Může nabýt podoby boha, který pomůže hrdinovi najít štěstí. Takového čerta, kterého najdeme v pohádce "Čertův švagr", můžeme považovat za odezvu pohanského polytheismu. Zcela bezvěrecká doba buď postavy, které má spojené s křesťanstvím, zesměšňuje, polidšťuje nebo zcela zavrhuje. Situaci, kde dochází ke promísení rolí mezi představitelem zla (čerta) a dobra (Pána Boha), můžeme hovořit o skutečném konci čerta v pohádce.
Literatura
Černoušek, M. Děti a svět pohádek. Praha 1990.
Drda, J. České pohádky. Praha 1990.
Němcová, B. Pohádky Boženy Němcové. Praha 1968.
Neškudla, B. Encyklopedie antických bohů a mýtů. Praha 2003.
Novozákonní apokryfy. I. Neznámá evangelia. Praha 2001.
Propp, V. J.: Morfologie pohádky. Praha 1970.
Polívka, J. Pohádkoslovné studie. Praha 1904.
Žák, F.: Soustavná katolická věrouka pro lid. Díl 1. Praha 1915.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Strachkvas Strachkvas | E-mail | 14. srpna 2008 v 15:33 | Reagovat

Musím konstatovat, že tu máte omyl. V pohádce "Čert ví proč" hraje Lucifera Csongor Kassai - je přesvědčivě, chladně zlý...

Gott hraje v dvoudílné Troškově poháce "Z pekla štěstí". Předevčírem jsem - ze studijních důvodů, pochopitelně - zhlédl druhý díl. Lucifer je sice cholerik, práskající bičem, ale nechá se oblbnout lichotkami a snad se i zamiluje... potom, jat soucitem, málem adoptuje dítě, nalezené a před jistou smrtí zachráněné "roztomile nešikovnými, v jádru však hodnými" čerty. Na konci se dokonce zjeví, aby dítěti a jeho konečně se shledavším rodičům "požehnal"...

2 jjs jjs | 14. srpna 2008 v 16:37 | Reagovat

Že jo. Já na to včera taky přišel, když jsem viděl Gotta na fotce v programu u pohádky Z pekla štěstí. Tohle je neopravená verze a já to zapomněl upravit. Článek vyšel v Te Deum 1/08 a je to tam správně - korektoři zasáhli. Díky název pohádky opravím.

3 demon mamon demon mamon | 3. srpna 2009 v 3:40 | Reagovat

Chtelo to dokaz na prvni dil http://bovepul.blog.cz/0807/o-roli-certu-v-pohadkach-1-cast .

4 demon mamon demon mamon | 3. srpna 2009 v 3:41 | Reagovat

<a href="http://bovepul.blog.cz/0807/o-roli-certu-v-pohadkach-1-cast">http://bovepul.blog.cz/0807/o-roli-certu-v-pohadkach-1-cast</a>

5 demon mamon demon mamon | 3. srpna 2009 v 4:47 | Reagovat

(TIP) Nauc se psat odstavce. Zvysi citelnost jednak pro ctenare a druhak pro tebe (bude se ti to snadnej upravovat, vracet se k tomu ...)

6 demon mamon demon mamon | 3. srpna 2009 v 4:48 | Reagovat

(CHYBA)
Podle tebe i Proppa je Sedmicka takto : škůdce (1), dárce (2), pomocník (3), princezna a její otec (4 ... dvoji postava?! http://en.wikipedia.org/wiki/Propp#Characters ), odesilatel (5) , hrdina (6) a nepravý hrdina (7) .

...
Dale pokracujes
" Při bližším pohledu můžeme v této pohádce objevit pět ze sedmi Proppových rolí: škůdce (1), dárce (2), pomocníka (3), princeznu a jejího otce a hrdinu (4). "

Pet?

Takze princezna a otec jsou 2 postavy? To jich ale potom je 8 ne 7 !
---------------------------------------------------------------------

Dalsi postavou ma byt Cert - Odesilatel (5) na dobrodruzstvi , mimo jine si da podminku a take da (2) hrdinovi (6) darek.

7 demon mamon demon mamon | 3. srpna 2009 v 4:49 | Reagovat

(SPATNY VYKLAD?)

CERT KLASICKY
-------------
1) Cert neni pysny ani skodoliby. Pouze si stanovuje podminky sve sluzby. Hrdina na ne pristupuje dobrovolne a to ze se to tyka jeho duse (at uz je to cokoli) je jeho hloupost.

Kdyby Honzovi lhal a nevysvetlil mu co je duse a.t.d tak by to bylo jine. Nicmene cert samotny chape dusi jinak nez clovek a neprijde mi ze by cloveku lhal. To ze se ji snazi zlehci a podobne, je jednak kvuli tomu, ze pro nej nic moc neznamena (neni nakonec jeho, a.t.d) a druhak ji potrebuje.

Pro certa jsou duse nejspise obzivou, pripadne to dostal od Panbicka jako ukol. Tim spis neni zly.

2)
Podobne pokud by byl cert vsemohouci, tak by ta pohadka byla "o nicem".

3)
Nevinna bytost? To ji jako jeste Honza nestacil opichat?

Nad ni nema cert moc ? Ne, s ni nema cert smlouvu!

8 demon mamon demon mamon | 3. srpna 2009 v 5:38 | Reagovat

Co je to prosimte instance? A sekularni humanismus? To neumis cesky? Tos neslysel slova jako "sila" nebo "bytost"? A co "svetskost" ci "svetsky" ? Ale nejdriv se nauc ty odstavce.

Kolik ti za to dali penez ? Zajimalo by me jesli se ty 2 odpoledne vyplatila.

Jo a kdybys pouzil vic latiny mohl bys to prednaset.

Jinak cert ma roli stejnou jako predtim. Je to ten "stejny" obchodnik a nabidne mu smlouvu - Petrik si par let odpracuje , cert mu da "domov" a nakonec (jako bonus) kouzelne predmety.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama