Filmové mayovky a westerny (II. část)

5. června 2008 v 9:05 | Jiří Černý |  Film
A dostáváme se ke třetí části této jednoduché analýzy. Právě v šedesátých letech dochází k markantnímu zlomu v morální odpovědnosti v umělecké tvorbě, a tedy i ve filmové produkci. S bouřlivým rozvojem filmového průmyslu a vývojem filmové techniky vtrhává zároveň do této sféry násilí, rouhání, klení, zdůrazňování sexu, což každým rokem postupuje.

Jako protipól filmových mayovek můžeme uvést divácky neméně úspěšnou westernovou produkci, totiž trilogii italského režiséra Sergia Leoneho (1929-1989), vzniklou rovněž v převážně evropském (v tomto případě španělském) plenéru. Snad každý zná filmy tzv. dolarové trilogie: Pro hrst dolarů (1964), Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966), k nimž je přiřazován výrazně manýristický western Tenkrát na Západě (1968), točený již s velkým finančním nákladem přímo v Arizoně. Třebaže i zde se ocitáme v Severní Americe devatenáctého století, zároveň jsme už úplně v jiném světě. Zde již není kladných postav, hrdinové jsou mazaní cyničtí zabijáci, lovci lidí, kteří se angažují buď jako mstitelé, nebo kvůli zisku peněz. Z žen tu figurují hlavně nevěstky. Ano, jsme v oblasti tzv. italo-westernu nebo též zvaného (trochu posměšně) spaghetti-westernu. Tady už budeme marně hledat klasické rozlišení dobra a zla, zákona a bezpráví. Násilí i to, co má zůstat intimní, je tu naopak ukazováno se zvláštním zalíbením. Leone se tím netají, a sám říká: "...historická fakta mluví jasně o tom, že tehdy vládlo samoúčelné násilí [...] Nejvíc ze všeho mě zajímají takzvané záporné postavy. Snažím se jaksi odmytizovat označení 'hodný', 'zlý', 'ošklivý'." [1] Leone dodává zlu zvláštní noblesu až obřadnost, čemuž napomáhá i geniální hudební doprovod italského skladatele Ennia Morriconeho. K tomu přiznejme i značnou uměleckou kvalitu akční i hereckou, díky níž jsou tyto filmy divácky úspěšné a právem patří do dějin velkého filmového umění.
Nelze si nepovšimnout, že právě v polovině šedesátých let dvacátého století, tedy v době, kdy tyto filmy vznikaly, se zcela provalila hráz morálních zábran nejen ve filmu, ale v euro-americké společnosti vůbec. Ani americký western nezůstal dlouho pozadu, snad nejvýmluvnějším dokladem je Peckinpahův destruktivní snímek Divoká banda (1969). Zatímco starší americké westerny, jakkoliv pro dnešního evropského diváka působí většinou dosti nudně, se ještě vyznačují vírou v instituce, zákony, spravedlnost a čest, postupem času dochází stále více a více k rezignaci na dosud vyznávané, v podstatě křesťanské hodnoty. Tento trend dále postupoval i v osmdesátých a devadesátých letech a je namístě ptát se, kam se bude dále ubírat.[2]
Srovnáváme-li tedy Reinlovy filmové mayovky s leonovkami, pak vidíme dva různé světy. Na jedné straně idealizovaný příběh, na jehož konci zůstává po řadě prožitých dobrodružství dobro, na druhé straně příběh, kde rovněž - po řadě prožitých dobrodružství - zůstává určitá pachuť. A přitom v obou případech jde o pohádku, neboť realita vypadá také jinak, než ji ukazují spaghetti-westerny. V prvním případě jde o pohádku s tradičními hodnotami, v tom druhém o pohádku demytizovanou bez tradičních hodnot. Obě jsou akční a mají sloužit k pobavení. Je otázkou, co zasévají do vědomí i podvědomí...
Nevíme, jak bude každého z nás Bůh hodnotit, nevidíme do srdce bližního svého, nevidíme do duše Karla Maye, Haralda Reinla ani Sergia Leoneho. Všichni jsou již na pravdě Boží. Po každém tu na zemi zůstalo dílo, které žije bez ohledu na své tvůrce a dále působí...
Pokusme se nyní o jakýsi obecnější závěr, přičemž jsme si vědomi toho, že se jedná o určité zjednodušení problematiky, která je nesmírně rozsáhlá a značně různorodá. Nicméně můžeme konstatovat: na westerny od šedesátých let je třeba pohlížet s velkou obezřetností. Leoneho westerny, ale nejen jeho, rozhodně nejsou vhodné pro mládež.[3] Lze se na ně podívat ve zralém věku jako na zajímavou ukázku filmových postupů a působivých efektů.
Naproti tomu dílo Karla Maye i Haralda Reinla je možno doporučit mládeži v tom správném věku, zvláště mezi devátým až čtrnáctým rokem.[4] Kdo tu vhodnou chvíli zmešká, již to později těžko dožene. Věříme, že něco dobrého v mladém čtenáři a divákovi zůstane a to si ponese, byť nevědomě, po celý život. Jen málokoho totiž tento žánr dokáže číst nebo nadšeně sledovat film ještě v dospělém věku. Krásně to vyjádřil básník Jan Skácel (Jedenáctý bílý kůň): "Ba ani my, staří ctitelé Karla Maye, májovky nečteme. My si je vzpomínáme..." Dodejme jen, že něco podobného lze říci i o mayovkách filmových: My staří pardálové se na ty filmy díváme už jenom s nostalgií a se svými dětmi, případně vnoučaty...
(Vyšlo tiskem: in časopis Te Deum č. 2, 2008, str. 52-55).

[1] Sergio Leone odpovídá, in Film a doba, 1973, č. 7., s. 367-370.
[2] Tím nechceme tvrdit, že v novější tvorbě neexistují snímky, které se vracejí k morální tradici starého amerického westernu, např. Podtrh (2001) Simona Wincera s Tomem Selleckem v hlavní roli.
[3] Ještě cyničtější jsou pak westerny Leoneho spolupracovníka Sergia Corbucciho jako např. Django (1966) aj.
[4] Mayovky v tomto smyslu hodnotil kladně i redemptorista Konstantin Miklík ve své knize Klíč k dobré literatuře, Kuncíř Praha, 1937, který je charakterizuje takto: "Knihy hrdinského autora pro mládež i dospělé. Znamenitá líčení kmenů, krajů a válečných ctností" (s. 114).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zdravezhubnout zdravezhubnout | 13. května 2010 v 17:52 | Reagovat

Dobrý den, hledáme 5 lidí, kteří si chtějí z domova přivydělat 20 - 30 tisíc korun. Více informací na www.cinnostdoma.cz/feelgood Spěchá!

2 Had Had | 2. října 2010 v 3:55 | Reagovat

Mám taky rád(a) mayovky, ale pak přišla´=ra něčeho pro mne lepšího. To, co píšete, je zajímavé čtení.

3 Tloustik Tloustik | Web | 30. srpna 2017 v 23:49 | Reagovat

To je moc zajimave

4 Bart Bart | Web | 23. září 2017 v 15:03 | Reagovat

Skola kytary

5 Verca Verca | Web | 28. září 2017 v 4:23 | Reagovat

Bez kytary to nejde

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama