Vyzbrojit se - pokorou

1. dubna 2008 v 16:53 |  Náboženství
Křesťan se v dnešním světě cítí často ztracený. Neví, jak světu čelit, jak se bránit jeho nástrahám, jeho svodům, jeho stále ostřejším útokům. Existuje přitom odvěký recept, užívaný všemi svatými a hlásaný od počátků Církví: pokora.
Ano, pokora. Slovo tolikrát zneužité, vysmívané a překrucované. Překrucované často žel i kněžími a různými "katolickými intelektuály", kteří jej pojali do slovníku jako slůvko vhodné pro smiřování se světem, světským, dnešním. Ohánějí se jím často proti svým protivníkům, kteří se (podle dobré rady sv. Pavla) tomuto světu přizpůsobovat nechtějí. Tak se z pokory stává tolerance, zbabělost, kompromis, ústupek, ba i zapření víry je vlastně "pokorou". Co ve skutečnosti o pokoře učí Církev a co o ní svědčí svatí, to jest pokorní?

Pokora je ctnost, a to ctnost duchovní, neboli vnitřní. Vedle ctností božských (víra, naděje, láska) je pokládána za nejdůležitější. Svatý Tomáš Akvinský považuje pokoru za podklad, základ, matku a strážkyni všech ostatních ctností; pokora zapuzuje pýchu, největší překážku poznávání a milování Boha; pokora podmaňuje ducha a srdce Bohu tím, že je připravuje k přijetí nebeského vlivu milosti.
Svatý Bernard z Clairevaux zdůrazňuje rozhodující roli této ctnosti u Panny Marie: "Slyšíš o panenství, slyšíš o pokoře. Nemůžeš-li u pokorné Marie napodobit panenství, hleď aspoň napodobit u Panny pokoru! Panenství je chvályhodná ctnost, ale pokora je nutná! Panenství se radí, ale pokora nařizuje. K panenství jsi zván, k pokoře nucen. O Panenství je v Písmě řečeno: Kdo může chápati, chápej, o pokoře: Nebudete-li jako dítky, nevejdete do království nebeského; za panenství se slibuje zvláštní odměna, pokora je nařizována jako nutná. Věčné spásy můžeš dojít i bez panenství, nikoli však bez pokory. Může se líbit Bohu pokorný člověk, jenž oplakává ztracené panenství, bez pokory však (odvážím se to říci) by se Bohu nelíbila ani panenská Maria. Bůh praví v Písmě svatém: Na kom spočine můj duch? Jen na pokorném a tichém. Řekl tedy Hospodin "na pokorném", ne "na panenském". Kdyby nebyla Maria pokorná, nespočinul na ní Duch svatý, nestala by se matkou. Jak by počala Ježíše bez Ducha svatého? Je však zřejmo, že počala z Ducha svatého; to znamenají její slova: shlédl na poníženost své služebnice; spíše tedy shlédl na pokoru než na panenství. A i když se Bohu líbilo její panenství, přece to, že počala, způsobila pokora. Jinými slovy: pokora způsobila, že se líbilo i panenství. Co na to říkáš ty, kdo zachováváš čistotu, a přece tě drží pýcha?".
Samotné dílo Vykoupení bylo tedy podmíněno pokorou. Z pokory vytrysklo i Mariino Fiat - Staniž se mi! Není tedy pokora ničím pasivním, naopak - je aktivní, vyžaduje odvahu k činu, odvahu k přijetí Boží vůle. Pokora není jen nejlepší ochranou a brněním proti svodům tohoto světa, ale je i tou nejúčinnější zbraní proti světu a jeho pánu, nepřekonatelnou zbraní. Tak svědčí i jedna z pokorných, svatá Hildegarda: "Pročež kdokoliv chce ďábla přemoci, opevniž a vyzbroj se pokorou, poněvadž Lucifer zděšeně před ní prchá a jako zmije do sluje se před ní ukrývá; neb když ta ho uchopí, jako tenounké vlákno naráz ho strhá."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kamila Kamila | Web | 31. srpna 2017 v 0:08 | Reagovat

Neznate nekdo nejake lekce kytary online

2 Verca Verca | Web | 23. září 2017 v 15:32 | Reagovat

WOW

3 Bart Bart | Web | 28. září 2017 v 5:01 | Reagovat

Skola kytary

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama