Nad knihami P. T. Petráčka

13. dubna 2008 v 19:42 | hama |  Recenze
Otcové Zapletal a Lagrange, témata Petráčkových knih (životopis prvního zmiňovaného jsem právě dnes dočetl) jsou katoličtí autoři, kteří svou domnělou úctou k pravdě a snahou hájit katolickou Církev dokázali znatelně naříznout větev pod křesťanskou vírou. Jakkoliv Petráček dovedně retušuje vady modernistů a pestrobarevně prokresluje nedostatky antimodernistů v čtivém celku, rozumný katolík rozpoznává důvěrně známou strukturu souboje mezi vědeckou pýchou exegetů, o které jsem psal v recenzi Fitzmeyrovy knihy, v souboji s křesťanskou vírou.

Biblická kritika a tzv. progresivní exegeze spočívá ve zavržení sv. Tradice, vyřazení Boha z Písma sv. a jeho nahrazení archeologií a hebrejskou gramatikou. Množství apostazí mezi biblisty není náhodou: metoda, která je dogmaticky překládána jako jediná správná, je zcela odpadlická; v Písmu sv. totiž nevystupuje "břichomluvecký Bůh" (Gómez-Dávila), kterého by bylo možno vynechat, ale naopak jím celým prostupuje mocný Boží hlas. Kdo ho programově odmítá slyšet, dojde samozřejmě k nesmyslu.
Zapletal se hájil tím, že proti těm, kdož uznávají alespoň Písmo sv., používá argumenty z něj vzaté. To je ovšem dvousečná zbraň: zaměřena proti odpůrcům Kristova Kříže je jistě účinná, obrátí-li se ale do vlastních řad, páchá nezměrné škody. Zůstává otázkou, zda progresivním exegetům počátku století lze vytýkat spoušť, kterou v Písmu sv. biblická kritika nadělala, nesporné ale je, že dnes už bychom ji měli, ochutnavše její hořké ovoce, konečně smést ze stolu.
Doufejme, že jeho svatost Benedikt XVI. se nezastaví u vystoupení proti biblické kritice v knize o Pánu Ježíši a bude pokračovat mnohem ostřejšími, nejlépe dogmatickými odsudky.
A hlavně doufejme v Kristův Kříž, naši jedinou naději.
Svatý Pie Desátý, oroduj za nás.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama