Zažít slepotu a hluchotu?

4. března 2008 v 0:01 |  Umění a handicap
Důsledkem novověké filosofie je prakticky žitý subjektivismus a materialismus. Implicitně je popírána možnost poznání bez subjektivního prožitku osoby. Rozumět znamená zažít. Na tomto principu je založena i tzv. zážitková pedagogika, která nabízí možnost porozumět světu díky emocím. K zážitkové pedagogice patří pořádání seminářů, kde si lidé mohou údajně vyzkoušet, jaké je to být slepý či hluchý. Jak se efektu pocitu slepoty a hluchoty dosahuje u vidících a slyšících? Nehledejme v tom složitou vědu: zavázáním očí a zacpáním uší. V inzerátech na tyto semináře se tvrdí, že si člověk může vyzkoušet, jak vnímá svět smyslově postižený člověk.

"Naším záměrem je umožnit vám návštěvu světa, který důvěrně znáte, z pohledu lidí nevidících. Chceme tak napomoci vzájemnému porozumění vidomých a těžce zrakově postižených lidí. Ukázat, nebo spíše připomenout, že být člověkem neznamená nutně vidět. Cílem seminářů je zprostředkovat zájemcům z řad běžné populace každodenní zážitky lidí se zrakovým postižením."
Ale samotné principy, na kterých je zážitková pedagogika založena, hovoří jasně proti ní. Myslet si, že je možné dosáhnout toho, aby člověk vnímal svět jako slepý či hluchý pomocí pásky přes oči či špuntů do uší, je velmi naivní. Slepota či hluchota neznamená jen aktuální nevidění či neslyšení. Jde o dlouhodobou či dokonce celoživotní komunikaci se světem, která má tu zvláštnost, že je třeba se obejít bez jednoho či více smyslů. Nejde o prožitek, ale celý komplex habitů, tedy trvalých dispozicí, které život s handicapem umožňují. Habitus vzniká opakováním činností (tréninkem). Nemalou roli pro zvládání handicapu hraje rovněž paměť. Jinak svět vnímá člověk osleplý, který kdysi viděl, a jinak člověk od narození slepý, jemuž barvy nevysvětlíte. U hluchých je nesmírně důležité, jesli je hluchota prelingvární či postlingvární, tedy jestli člověk ohluchl dříve než se naučil mluvit či později. Člověku, kterému zacpete uši, pomocí tohoto zážitku není možné vysvětlit, že pro prelingvárně neslyšícího člověka je orientace v psaném písmu nesmírně složitá právě proto, že je mu mluvená řeč, na které je písmo založeno, cizí.
Účast na zážitkovém semináři umožňuje vytvořit si jen velmi povrchní představu o tom, jak svět vnímá smyslově postižený člověk, které dle mého názoru snaze porozumět světu slepých a hluchých spíš škodí než prospívá. Že se na základě absolvování zážitkového semináře vynořilo pravděpodobně několik "znalců" na danou problematiku, svědčí fakt, že stránky s nabídkou semináře obsahují toto prohlášení:
"Zážitkové semináře neopravňují účastníky k výchovné, či jiné odborné činnosti v oblasti práce s lidmi s těžkým postižením zraku. Jedná se výhradně o zážitek, ne o odborné školení. Účastník po absolvování semináře neobdrží žádnou listinu opravňující ho k odborné činnosti v této oblasti."
Ještě že tak.
(Na začátku anglický senzualista John Locke)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr ton Petr ton | Web | 30. srpna 2017 v 23:43 | Reagovat

Znate nejakou dobrou skolu kytary online?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama