Popelka nazaretská. Kapitola XXXI

23. března 2008 v 4:47 |  Literatura
Vstal, skrývá se. Kde, v kterém místě?
Na cestě své ho najde jistě,
kdo věří v něj. A nalezna,
bude ho v duši mívat hostem.
Kde je tvůj zničující osten,
ó smrti, včera vítězná?

Denně v tom pozdviženém čase
Pán přicházel a mizel zase,
jak vlny vůní z jarních lích,
jak stíny oblaků, jež plynou,
jak deště v máji nad krajinou,
jak příboj nocí měsíčných,

jak tichý host a tišší vládce.
I blažíval své malé stádce,
jež kolem Panny Marie
se vyplašeno shromáždilo.
Ó Bože-lásko, Bože-sílo,
veď k studnám života i je,

ať ruce do nich ponoří si,
ať hříšné léčí, mrtvé křísí
a světlem prostupují zdi!
Veď je k těm studánkám, ó Pane,
jimiž tvé údy probodané
i slavně vzkříšeny se rdí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tloustik Tloustik | Web | 30. srpna 2017 v 23:48 | Reagovat

To je moc zajimave

2 Bart Bart | Web | 9. září 2017 v 21:43 | Reagovat

To je docel dobry

3 Barman Barman | Web | 28. září 2017 v 4:22 | Reagovat

Fakt?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama