Pohodlné utrpení na diskokříži

25. března 2008 v 6:40 |  Hudba
Madonna Louise Veronica Cicconeová si pro svou uměleckou kariéru zvolila křestní jméno odkazující na Pannu Marii. Název firmy je tedy provokativní a dobře se pamatuje. V souvislosti s peprnou tvorbou a protikatolickou image získává ještě lepší "šmak" -prostě marketingový tah k nezaplacení. Ty tam jsou doby, kdy prokletí básníci hledali po kapsách drobné mince, aby si mohli objednat poslední absint. O jejich dnešních nástupnících by Karel Marx asi řekl, že "postoupili z jedné třídy do druhé", respektive přeskočili několik tříd. Za současnými hvězdami pop-music stojí společnosti, jejichž rozpočet jim může Česká republika jen tiše závidět. Kdo by ovšem čekal, že levicoví umělci ztratí díky blahobytu sociální cítění, velmi by se mýlil. A tak i dnes např. milionáři z Pink Floyd na koncertě rádi zazpívají: "Peníze jsou zločin..." Tento vášnivý boj se však odehrává pouze v teoretické rovině, neboť co svět světem stojí, nebylo slýcháno, že by nějaký pokrokový umělec rozdal po vzoru světců celý svůj majetek chudým a rozhodl se pro život v nouzi.

Pradůvodem Madoninny rebelie je prý traumatizující katolická výchova a osoba otce. Je tedy možné, že uměleckou kariéru chápe jako jistou diskoterapii. Dalo by se předpokládat, že za těch šestadvacet let, co se pohybuje na prknech, která znamenají pop, dojde k zlepšení jejího psychického stavu. Bohužel nestalo se.
Vystoupení Madonny jsou stále ostřeji zaměřená proti církvi a tradičním hodnotám. Na letošním koncertě v Římě běželo za zpěvačkou na promítacím plátně video přirovnávající papeže Benedikta XVI. k Mussolinimu a Hitlerovi. Během písně "Live to tell", "Žiji, abych vám to řekla", se s umělou trnovou korunou na hlavě stylizovala do role Ježíše Krista na kříži. Snad tím chtěla naznačit, že je ztělesněním obětí středověkého pronásledování, které nebylo dosud z povrchu matky Gaii uspokojivě vymýceno.
Někteří církevní představitelé vystoupení Madonny odsoudili. Kardinál Ersilio Tonini prohlásil, že jde o "rouhavou urážku víry a znesvěcení kříže", a dovolával se trestu exkomunikace. To vyvolalo nevoli liberálních kruhů, které zvětřily shnilý dech inkvizice. Jejich rozhořčení však není oprávněné, neboť kardinál pouze popsal faktický stav věcí, což může těžko někdo popřít. Anebo snad šlo o projev úcty ke kříži a katolické víře? Koneckonců ani Madonna se nikdy netajila tím, že jí katolicismus "leží v žaludku". Prohlášení exkomunikace by v tomto případě bylo pouze symbolickým aktem, neboť Madonna de facto již není katoličkou - spolu se svou kamarádkou Britney Spearsovou vyznává židovskou kabalu.
Střetly se dva světy. Svět tradičních a stálých hodnot, ideálů, podle nichž se má člověk snažit změnit svůj život, a moderní liberální svět, kde člověk mění ideály podle sebe. V popsvětě moralizují a kážou zpěvačky a jiné celebrity, přičemž jejich jedinou filozofickou průpravou je, že jsou celebritami. Madonna vystupuje jako odbornice na řadu vědních oborů, ovšem měla by tolerantně připustit, že ne všichni musí s jejím "náboženstvím" souhlasit. Zatím, jak se zdá, někteří zpátečníci nevidí ideál ženy v promiskuitní zpěvačce, která se panicky bojí stáří a svoje morální poklesky vydává za ctnosti či dílčí vítězství na cestě za osvobozením lidstva.
A tak až do konce světa proti sobě bude stát to, co reprezentuje pravá trnová koruna, jejíž trny pronikly až na lebku, a bezbolestná umělá trnová koruna; pravý kříž oběti, na kterém byla prolita krev, a pohodlný blýskavý popkříž, z kterého proudí tantiémy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama