Kalilogie čili o výslovnosti VII.

19. března 2008 v 5:58 | Josef Durdík |  Durdík, J.: Kalilogie
Jest staré pravidlo, hlásané v nejnižších třídách škol: "Před puntíkem (.) klesni hlasem." Toto pravidlo platí veskrze - tón věty na posledním slově klesá. Poněvadž však hlubší tón při stejné síle méně slyšeti jest, musí se na konci věty tón spolu zmocniti. Odtud pochodí silnější vyslovení přísudku. Kde se toho nečiní, tam poslední slabika nápadně zaniká - tak zvané polykání slov.

Tečka značí spolu nejdelší přestávku, kterouž však nelze vyměřiti naprosto; všecky délky a krátkosti mají zde, jak samo sebou se rozumí, velikost pouze poměrnou. Může totiž nějaká stať říká nabýti rychleji nebo povolněji. I vypadnou také přestávky buď kratšími, nebo delšími, ale vzájemný jich poměr potrvá stejný. Čárka opět značí přestávku nejkratší a spolu stoupání tónu; delší přestávka náleží středníku, jenž má skutečně jakýs prostřední ráz mezi čárkou a tečkou, takže na jeho místo někdy čárku, jindy tečku vmysliti lze. Podle toho mění se hlas, buď stoupaje, nebo klesaje. I uvádí se často za pravidlo, abychom kladli středník tam, kde by tečka příliš mnoho, čárka příliš málo dělila.Rozdílnou úlohu má dvojtečka; značí též přestávku, ale hlas přední stoupá, zvláště kdy odděluje obě částky delšího obvětí. Otázník (?) má patrný vliv na celou větu; pádněji než obyčejně vysloví se už první slovo věty, a tázací tón sice slaběji, ale nepřetržitě kmitá po všech členech věty, i kdy složena jest, a teprv na konci vynikne na nejvyšší stupeň. Někdy čteme větu tónem obyčejným a zpozorujeme až ku konci, že to jest otázka.
I musíme tedy při čtení hleděti přes celou větu na závěrek její. Usnadněním bylo by, kdyby tázací tón už zpočátku naznačován byl,jakož činí skutečně kupř. španělština. Tam kladou otázník obrácený před větu. "Dokonal jsem svou cestu po krajích. Mohu vypravovati, že to byla cesta trudná?" Otázník co do tónu jest protivou tečky. Výkřikník též znamená zvláštní druh důrazu, v němž volající stav mysli vyjádřuje (emfaticky) neb hlas déle na výši udržuje, aby jej v dálku lépe slyšeti bylo. Postup měny hlasové jest podobný jako při otázníku.
Tečka, otázník, výkřikník, poněvadž závěrku věty označují, slují též znamení zavěrací. Rozjímka (-, Gedankenstrich) obracuje pozornost čtenářovu na slova následující neb ohlašuje jen delší významnější přestávku nebo náhlé přetržení řeči; také se jí užívá za řečnické závorky, a konečně kdy se věta počatá úmyslně nedokončí, celý účin její vlastnímu rozjímání posluchače se přenechává. Z toho vidět jest, že má rozjímka rozdílné úlohy a že tedy zabarvení hlasu podle okolnosti se měniti musí. Rozjímka v jistém smyslu jest nejobsáhlejší dělidlo.*) Můžeť zastati úlohu všech ostatních a všeobecná povaha její jest příčinou, že jí užívají mnozí básníci velmi zhusta. Proto také ohlašuje rozjímka největší změny hlasu a objevuje se i tam, kde každé jiné dělidlo jest příliš mnoho.
Závorky; co v nich obsaženo jest, musí vysloveno býti jiným hlasem, musí se posluchačům znatelně vytknouti; obyčejně to čteme tónem hlubším, rychleji, jen jaksi mimochodem, abychom vytkli mimotnost vložky.
Neboť to, co je v závorkách, nenáleží podstatně v obsah. Znaménka uváděcí ukazují též ku změně hlasu; budiž celý výrok, budiž jednotlivý pojem, který se takto uvádí. Jako zrakem znaménka uváděcí vidíme, tak musíme je také slyšet. Obyčejně se to koná, že mluvíme povlovněji, slavnostněji, neb stejnou, ano i větší rychlostí, ale přitom důrazněji, zkrátka takovou vložku musíme karakterizovati. Tato uvedená a jakákoli jiná dělidla naznačují tedy všeobecně přestávky všeho druhu, pak změnu hlasu co do sily, výšky i barvy,sloužíce za podporu samému smyslu věty i pravému pronešení jeho. Úplná shoda v užívání jich provedena není. Máť každý jazyk své zvláštnosti v té věci.
Francouzi například nekladou čárku před náměstku "který", my vždycky, Angličan i v jednoduché větě, když jest hojněji rozvedena, klade čárku před sloveso, my nikdy. I v oboru téhož jazyka čelnější spisovatelé někdy rozcházejí se ve své interpunkci. A přece jsou dělidla tak důležitá, že na nich často smysl celé věty závisí. Příkladův máme dost. Pokud dělidla vztahují se ku změnám hlasu, mají do sebe jakousi hodnotu hudební. Musíme se jim učiti jakožto podstatné části písma, jakožto umělému zařízení, kteréž abecedu doplňuje. Lidé, kteří považují jen skutečné písmeny za složky písma, nedbají dělidel,užívají jich velmi málo, nejspíše ještě učiní na konci tečku, ale čárky důsledně vynechávají. Kde je přece kladou, stává se, že tam učinili sami přestávku, as tak jako v přirozeném hovoru o nic jiného se nestarají. Tak zejmena píše prostý lid.
V celém dopise někdy marně hledáme čárky, a jsou-li, tož tam, kde by byli přimluvení se zastavili. Co plyne jedním proudem z duše, z úst - tak plyne i z pera. Odtud se vysvětluje chatrná interpunkce ve spisech starých. Za nového času pak nejen prostý lid dělidlům valně nepřeje; shledáváme to i v kruzích, kde jinak dost umělosti květe.
Voňavý papír a interesantní obsah jistých lístkův vzpírají se velmi proti prozaickému dělidlu.Každá obšírnější mluvnice podává celou soustavu umělou o užívání jich, jakožto doplnění samého větosloví. A přece, když to vezmeme u všem všudy, i nejpřesnější, nejúplnější taká soustava jak chudobný tvoří obraz, co vlastně v živé mluvě zaznívá! Jaká tu mnohost nejrůznějších proměn hlasových! Nehledíc ku pronášení slov a slabik, k úkolu dělidel, přece mimo to musí se ta či ona věta důrazněji pronésti; brzo se musí čísti klidně, hned bouřlivěji - a tak dále, jakž toho smysl vyžaduje. Důraz a emfáze totiž nejen k jednotlivým slovům, nýbrž k celým větám se vztahuje. Výslovnost zde stoupá výše a podléhá četným pravidlům. Jest jich tolik, že je rozdělujeme v několik skupin a jednáme o nich příležitostně ve zvláštních odděleních. Viz zvláště kapitolu 12 a všechny následující.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pedro Pedro | Web | 30. srpna 2017 v 23:53 | Reagovat

Mate zkusenost s nejakymi lekcemi na kytaru?

2 Pivko Pivko | Web | 23. září 2017 v 15:10 | Reagovat

Fakt?

3 Sandokan Sandokan | Web | 28. září 2017 v 4:33 | Reagovat

Jakou mate kytaru

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama