Filosofická pověra o intelektuálech

13. března 2008 v 12:35 |  Filosofie
Jsou to lidé, kteří: 1) mají určité akademické vzdělání nebo vzdělání podobné akademickému; 2) nemají nic společného s ekonomickou sférou, především nejsou dělníky; 3) ujímají se veřejně slova a chtějí, aby je všichni považovali za "autoritu" ve věcech morálky, "politiky", "filozofie" a "světového názoru". Dělník proto není intelektuálem, i kdyby byl třeba geniální, stejně tak obchodník nebo univerzitní profesor, pokud se drží své odbornosti. Kdokoli z nich však může být nějakým způsobem do grémia intelektuálů kooptován ve chvíli, kdy se i on začne vyjadřovat k výše uvedeným záležitostem. Intelektuály jsou nejčastěji novináři, literáti, umělci, ale setkáváme se s nimi dost často i mezi univerzitními profesory, především v řadách těch, kdo kolektivně podepisují různé politické a morální manifesty.

Pověra o intelektuálech - a je to pověra velice závažná - spočívá v tom, že intelektuálům by měla z titulu jejich funkce příslušet autorita v oblasti etiky, politiky a světového názoru. Díky všeobecné rozšířenosti této pověry hráli a nadále mnohdy hrají rozhodující roli v životě společnosti. Byli to mimo jiné také oni, kdo řídili řadu revolucí, které -v protikladu k panujícím předsudkům - byly téměř vždy dílem nikoli lidových mas, ale intelektuálů. Není třeba dokazovat, že jde o pověru, protože víra v autoritu intelektuála stojí doslova na ničem. Tak například profesor, jenž přednáší novověké dějiny, je pochopitelně autoritou (epistémickou), pokud jde o francouzskou revoluci, nikoli však v oblasti využití atomové energie. Podepisuje-li tento profesor se svými kolegy, odborníky například v čínské keramice, zoologii nebo počtu pravděpodobnosti, deklarace, jež se týkají využití atomové energie, dopouští se evidentně zneužívání své autority, jež je o to horší v míře, v jaké vyvolává dojem, že hovoří sama "věda".
Jednou z příčin vzniku této pověry je nedostatečná důvěra běžně pracujících lidí ve vlastní zdravý úsudek a také zvláštní atmosféra vytvořená kolem vědy, umění atd., která se pak přenáší rovněž na intelektuály.
Obr. 1 Členové umělecké skupiny Ztohoven mají pocit, že musí světu přinášet poselství
Viz též: autorita, literáti, novináři, umělci.
Převzato z: Bocheński, Józef Maria. Slovník filozofických pověr. 2. vyd. Praha : Academia, 2000. 137 s. ISBN 8020008411.
(Pro členy Ztohoven: obrázek a komentář k němu není součástí slovníkového hesla)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jjs jjs | 13. března 2008 v 15:49 | Reagovat

Tak si to užijte, dráte. Vaše nesmyslné komentáře mažu.

2 drat drat | 13. března 2008 v 15:56 | Reagovat

vida, dobro a krasa vitezi prostrednictvim entru, a ta pravda se uz holt nejak vyretusuje, ze? :o)

3 jjs jjs | 13. března 2008 v 16:10 | Reagovat

K pravdě se nedoberete prostřednictvím blábolení. No jistě, že je třeba obnovovat řád eliminací neřádu. Třeba mazáním hloupostí.

Vaše příspěvky jsou beztvaré, i velké písmeno na začátku věty odmítáte napsat. Nicméně tam, kde dáváte příspěvky jakštakš k věci, tam je ponechávám.

Pokud je váš zájem o eklesiologii opravdový, pak vás mohu odkázat na relevantní dokumenty. Myslím si však, že vaše otázka byla střelba od boku, kterou jsem si v rámci udržení řádu diskuze dovolil smazat.

4 drat drat | 13. března 2008 v 16:58 | Reagovat

mazat umi opravdu kazdy. mazani neni argument. je to jednani z pozice sily kdyz argumenty v dialogu dosly.

5 jjs jjs | 13. března 2008 v 19:35 | Reagovat

Nevšiml jsem si, že bychom tu vedli dialog. Nejsem demokrat, to vám snad došlo. Užít síly v jistém případě považuji za adekvátní. Samozřejmě jsem rovněž zastáncem oprávněnosti cenzury.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama