Únor 2008

Svody moderní kultury (část I.)

19. února 2008 v 15:34 Umění
Již v samotném názvu "Svody moderní kultury" je skryt oříšek, nebo, chcete-li, zakopán pes. Není totiž zas až tak jasné, co to kultura je. Pojem v tom smyslu, jak se dnes používá, vznikl až v osmnáctém století. Jeho původní latinský význam je spíše pěstování, zušlechťování. Pochopitelně to neznamená, že by v současné době kultura nehrála zušlechťovací roli jednotlivců, národů či celého lidstva, ale v návaznosti na jiné vědní disciplíny se rozšířily také hranice chápání kultury. Dříve se kultuře, jako objektu svého zájmu, věnovala filosofie, později se vzrůstajícím národním uvědoměním v Evropě dostává také svůj politický rozměr. Dnes se kulturou zaobírá více vědních oborů: filosofie, politologie, sociologie, kulturologie, psychologie, religionistika atd.

Moc a sláva

19. února 2008 v 15:06 | mb |  Recenze
Kde se však rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost [Řím 5, 20].
Anglický spisovatel Graham Greene (1904-1991) je natolik známý i v Českých zemích, že není třeba jej nějak šíře představovat. Jednou z jeho vlastností bylo, že po celý život vyhledával nebezpečí. Před konverzí hrával v parku ruskou ruletu s pistolí svého staršího bratra, později jako agent britské tajné služby nebo lovec námětů pro své knihy cestoval do zemí, kde se odehrávaly revoluce či politické převraty. V Československu byl kupříkladu dvakrát: v únoru 1948 a počátkem roku 1969.

Ke vztahu náboženství a umění u Rogera Scrutona

19. února 2008 v 14:27 Filosofie
Roger Scruton ve svém eseji Estetický pohled1 v knize Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře přiznává oprávněnost názoru, že rozvoj estetiky je přímo úměrný úpadku křesťanské víry. Vychází z Kantovy Kritiky soudnosti, v níž filosof z Královce využívá estetického soudu k důkazu Boží existence. Podle Kanta2 člověk skrze ideu krásy zakouší účelnost a pochopitelnost světa, skrze ideu vznešenosti pak dospívá až za hranice tohoto světa k něčemu nepopsatelnému, v čemž má ono účelné a pochopitelné svůj základ. K uchopení této zkušenosti není možné užívat logické argumentace; přirozená teologie je nemožná, je uvěřitelná jen ve světle víry - nelze tedy bez předpokladu víry v Boha racionálními prostředky Boha dokazovat. Kant předřazuje estetiku před teologii, estetické zakoušení je pramenem Zjevení, přičemž je pro něj odhalený smysl stejným smyslem, jak ho chápe náboženství.

Řád skutečnosti a transcendentální hodnoty

19. února 2008 v 13:09 Filosofie
V tomto příspěvku se pokusíme vymezit zaměření tohoto blogu. Blog byl nazván podle tří trancendentálních hodnot - Dobra, Pravdy a Krásy. Transcendentálnost těchto hodnot spočívá v jejich přesahu všech kategorií - Dobro, Pravda a Krása jsou analogicky přidělovány veškerému jsoucnu. Každá z těchto hodnot souvisí s pojmově (nikoliv věcně) odlišným řádem skutečnosti - Dobro náleží k řádu teleologickému, Pravda řádu ontologickému a Krása řádu analogickému. Těmto řádům (a s nimi spojeným hodnotám) pak odpovídají tři oblasti lidské teorie a praxe - Dobrem se zabývá náboženství, Pravdou filosofie a věda vůbec, Krásu se snaží zachytit umění.
Tento blog se bude snažit o interdisciplinární průnik mezi těmito oblastmi, přičemž filosofie bude především formou, náboženství východiskem a umění vlastním předmětem našich úvah.
Ale nyní více ke zmíněným transcendentáliím.