Únor 2008

Nevědomost u křesťanů

28. února 2008 v 14:50 Filosofie
Příčiny nevědomosti
Devatenácté století si udělilo okázalý titul století osvícenců. Domýšlivost je zjevná, avšak právo na ni nebylo zdaleka tak jasně prokázáno. Toto století totiž nic nezměnilo na podmínkách lidství ze století předcházejících. A ačkoliv máme čest být dětmi toho úžasného devatenáctého století, je nicméně pravda, že jsme potomky Adama. Proto přicházíme na svět přinášejíce si s sebou prvotní hřích a to, co z něj vyplývá - nevědomost a smyslnost.

Umění a substituce smyslů a kódů. Část II. Dvojitá substituce a zrakový handicap

28. února 2008 v 11:31 Umění a handicap
Dvojitá substituce - slovo za obraz (který je za slovo). Až do doby vynálezu písma, kdy sluch byl nahrazen zrakem a slovesnost začala znamenat především literaturu, tedy souhrn psaných textů, nevidomý nepotřebuje k vnímání slovesnosti zrak. Přes jeho handicap mu není psaný text nedostupný principielně tak jako třeba malířství, protože psaný text je kódem, který substituuje mluvenou podobu řeči. Přístroj, který by přečetl psaný text, není až do konce 20. století znám a užívat ke čtení vidícího člověka je nesmírně drahé a časově náročné.

Psi Páně bez čichu?

27. února 2008 v 15:52 Náboženství
Jak známo, dominikánský řád má ve znaku psa nesoucího v tlamě kříž. Dominikáni byli vždy hrdí na to, že jsou jako psi, kteří větří nebezpečí pro Církev. Tím nebezpečím je blud. Svatý Dominik založil řád bratří kazatelů na přání Panny Marie proto, aby obracel na pravou víru zatvrzelé bludaře. Tento cíl pak sledovaly celé generace dominikánů.
Na začátku 20. století byla z iniciativy generálního představeného řádu kazatelů bl. Hyacinta Cormiera založena v Římě kolej Angelicum usilující o výuku v duchu velikého dominikánského bratra sv. Tomáše Akvinského. Jiný dominikán Jiří Maria Veselý, který patřil mezi generaci takových myslitelů, jakými byli Silvestr Maria Braito OP, Metoděj Habáň OP či Reginal Dacík OP, byl na přímluvu otce Cormiera uzdraven z nevyléčitelné nemoci a na základě jeho svědectví byl otec Cormier blahořečen.

O pornografii a "katolickém" kýči

27. února 2008 v 12:04 Umění
Potřeba vyjadřovat se k názorům populárního kněze Tomáše Halíka je přímo úměrná rozšířenosti představy, že právě on je reprezentantem katolické Církve a že názory prof. Halíka jsou názory Církve. "Katolická Církev má také chytré kněze, Halíka a tak," slyšel jsem od jednoho protestanta. "Napíšu Halíkovi," prohlásil jeden intelektuál, který se dostal do sporu s druhým o míře pronásledování Církve komunistickým režimem v 80. letech minulého století.

O kráse v Teologické summě

26. února 2008 v 13:30 Filosofie
I q. 5 a. 4 ad 1
Ad primum ergo dicendum quod pulchrum et bonum in subiecto quidem sunt idem, quia super eandem rem fundantur, scilicet super formam, et propter hoc, bonum laudatur ut pulchrum. Sed ratione differunt. Nam bonum proprie respicit appetitum, est enim bonum quod omnia appetunt. Et ideo habet rationem finis, nam appetitus est quasi quidam motus ad rem. Pulchrum autem respicit vim cognoscitivam, pulchra enim dicuntur quae visa placent. Unde pulchrum in debita proportione consistit, quia sensus delectatur in rebus debite proportionatis, sicut in sibi similibus; nam et sensus ratio quaedam est, et omnis virtus cognoscitiva. Et quia cognitio fit per assimilationem, similitudo autem respicit formam, pulchrum proprie pertinet ad rationem causae formalis.

Novotomismus v českých zemích v 19. a 20. století (2. část)

26. února 2008 v 10:14 Filosofie
Pospíšilova práce našla velkou odezvu a stala se mocným popudem k dalšímu rozvoji novotomismu u nás. Z nejvýznamnějších představitelů první generace novotomistů bych se rád stručně zastavil alespoň u třech. Prvním z nich je pražský gymnaziální profesor Václav Hlavatý (1842-1910), který roku 1885 vydal Rozbor filosofie sv. Tomáše Akvinského. V předmluvě k tomuto spisu výslovně zmiňuje Pospíšilovo dílo a označuje ho za zdařilý počátek tomistické literatury v našem mateřském jazyce a dodává, že jím byl povzbuzen natolik, že se sám odhodlal k uveřejnění svého díla, které již dlouho choval v rukopise, aby tak přispěl k propagaci a rozvoji tomismu v českých zemích. Samotný spis je však spíše kompilací prací Alberta Stöckla Geschichte des Mittelalters a Lehrbuch der Philosophie (Sousedík, 1995, s. 74).

Novotomismus v Českých zemích v 19. a 20. století (1. část)

26. února 2008 v 9:57 Filosofie
Novotomismus je označení filosofického směru v 19. století a 20. století. Novotomismus znamená opětovné oživení tomismu, tedy v užším slova smyslu filosofického a teologického systému svatého Tomáše Akvinského, v širším slova smyslu učení rozvíjeného jak jeho žáky, tak autory, kteří na něho buď volně navazovali, nebo z něho pouze přebírali některé zásady a podněty. Hlavním popudem k oživení tomismu byla encyklika Lva XIII. Aeterni Patris (1879), která doporučovala svatého Tomáše Akvinského jako nejen směrodatného učitele pro katolickou církev, ale i potenciálního obroditele veškeré moderní kultury. V této encyklice byla také nauka svatého Tomáše Akvinského povýšena na oficiální filosofii katolické církve. Novotomismus se vyznačuje rozmachem historického bádání o tomismu a scholastice vůbec, ale také novými způsoby konfrontace odkazu svatého Tomáše Akvinského s novodobým myšlením (Floss, 1998, s. 415).

Jaroslav Durych, Ota(!)kar Březina a (bohužel) D. Ž. Bor

26. února 2008 v 9:10 Literatura
Musel jsem se z jistých důvodů opět probírat různou březinovskou literaturou a jako vždy jsem neodolal pokušení přečíst si kapitolu "Boje o Březinu" z velkolepě vybavené publikace Dítě andělů (Trigon, Praha 2000) alchymisty D. Ž. Bora.

Zkažené víno Arnošta Goldflama

22. února 2008 v 16:08 Umění
Známý lidumil Arnošt Goldflam se ve svém glosáři "Z žabí perspektivy" v 1. letošním čísle časopisu Konec konců zamýšlí nad pro něj palčivým tématy. Začíná poměrně standardně skuhráním na politiky. Je to již klasická disciplína a vědci možná brzy dospějí k názoru, že prospívá zdraví duše i těla.

Filosofická pověra o umělcích

22. února 2008 v 15:51 Filosofie
Umělci mají ve společnosti důležité místo; jejich specializací je umění: dokážou lépe než ostatní vyjádřit lidské pocity a ideály, vytvářejí "artefakty" nebol i umělecká díla atd. Avšak umělci nejsou sami o sobě učiteli etických ctností, politickými vůdci nebo filozofy. Považují-li se za ně a vystupují-li v uvedených oblastech jako autority, stávají se intelektuály. První pověrou o umělcích je přiznávání jim této autority, protože umělci jsou stejně jako literáti a novináři specialisté a autority pouze ve své vlastní oblasti, tj. v umění, nikde jinde. Je pravda, že může dojít k tomu, že umělec je zároveň například politikem nebo filozofem, není jím však jako umělec.

Umělecké tlumočení

22. února 2008 v 12:11 Umění a handicap
1.3. od 9-16 hod. proběhne v sídle České komory tlumočníků znakového jazyka na Mariánském náměstí 2 v Praze seminář pod vedením Mgr. Kateřiny Červinkové Houškové Specifika uměleckého tlumočení.
ČKTZJ (http://www.cktzj.com/) vydala v roce 2008 v rámci projektu Vyškolení lektorů a vytvoření výukových materiálů pro tlumočníky znakového jazyka, transliterátory znakované češtiny a vizualizátory mluvené češtiny publikaci autorek K. Červinkové Houškové a T. Kováčové "Umělecké tlumočení do znakového jazyka" a DVD "Umělecké tlumočení divadla a hudby pro neslyšící".

Hudba a význam

22. února 2008 v 10:27 Hudba
Znakový charakter hudby není evidentní, i když obecným přesvědčením je, že hudba něco označuje. Otázkou zůstává, co a jakým způsobem.
Asi nejsilnější teorií hudebního významu je názor, který zastávali pythagorejci a později Platón, že hudba je výrazem harmonie světa. Podle pythagorejské školy je podstatou světa číslo, číselné vztahy pythagorejci nachází i mezi jednotlivými tóny, proto hudbu považují za nejčistší vyjádření podstaty vesmíru. Pythagorejci soudí, že kruhový pohyb nebeských těles produkuje dokonalou hudbu, kterou lidské ucho neslyší. Jen někteří lidé ve svém nitru jsou schopni zaslechnout úryvky této nebeské hudby a snahou o její napodobení vznikají jednotlivé hudební skladby.

Černý a černější

21. února 2008 v 10:11 Zprávy
Estébáci, kněží a katolická církev. Nová šokující fakta odhalují temné souvislosti nedávných let v historickém dokumentu J. Nováka
Dokument přináší dosud vesměs nepublikované příběhy konkrétních lidí, kteří ač nevěřící vystudovali pod záštitou i dohledem StB teologické fakulty, stali se z nich kněží a jako agenti byli vysláni do Vatikánu. Odtamtud udávali české věřící, kteří se obraceli na církev s nadějí, že je může ochránit před tlaky i zvěrstvy komunistického režimu. V pořadu jsou zahrnuty i konkrétní násilné akce proti církvi, jako byl zásah proti klášteru v Kadani ještě v roce 1982, kdy Veřejná bezpečnost spolu s StB obklíčily klášter, několik dní tam věznili řádové sestry, pět z nich následkem této akce poté zemřelo. Hlavním iniciátorem tohoto zásahu byl právě jeden z českých agentů ve Vatikánu. Tento muž stále žije, u nás, jako příslušník jednoho řádu...

7th Prague Interpretation Colloquium: Interpreting Architecture

21. února 2008 v 9:48 Zprávy
Theme: Philosophy of architecture
Begins: Sat, 14 Jun 2008
Ends: Mon, 15 Jun 2008
Location: Institute of Philosophy
Jilska 1, Prague 14000
Czech Republic
Registration fee: n/a
Last date for paper submission: Thu, 28 Feb 2008
Organizer: Tomas Hribek

Umění a substituce smyslů a kódů. Část I. Jednoduchá substituce a zrakový handicap

21. února 2008 v 9:27 Umění a handicap
Nevidomý člověk nemůže přijímat informace zrakem. Veškeré kódy vnímatelné zrakem včetně uměleckých druhů, které jsou s těmito kódy spojeny, jsou mu nedostupné. Tyto kódy je třeba nahradit jinými určenými pro smysly, které nejsou poškozeny. Substituování kódů určených pro jeden smysl kódy pro smysly jiné není však jen doména světa smyslově postižených. Typickým příkladem substitučního kódu je fonetické písmo, které nahrazuje slyšitelné hlásky viditelnými písmeny. Mluvené slovo je tu kódem primárním - slova se vážou k mimojazykové skutečnosti, zatímco psané slovo je kódem sekundárním (substitučním), protože písmena označují hlásky, řetězce písmen slova, nikoliv předměty vnějšího světa. Pokud je substituován primární kód budeme hovořit o jednoduché substituci, pokud kód substituční, budeme hovořit o dvojité substituci.

Nevidomí a umění

20. února 2008 v 15:41 Umění a handicap
V prostorách Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity v Brně na Šumavské 15 probíhá výstava fotografií autorek Hany Fleknové (fotografie) a Petry Chmelařové (koncepce výstavy) "Nevidomí mezi námi". Slavnostní otevření výstavy proběhlo dne 5.2. 2008. Výstava bude otevřena do 29.2. 2008.
Mnoho informací o vnímání umění, tvorbě a životě umělců se zrakovým handicapem naleznete na těchto stránkách: http://www.nevidomimezinami.cz/main/nevidomimezinami/Texty/Umeni/Obsah.html

Stálé sbírky hmatového sochařství v Jihlavě

20. února 2008 v 15:18 Umění a handicap
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě ve spolupráci s Občanským sdružením Slepíši otevřela ve svých prostorách v Jihlavě na Masarykově nám. 24, stálé sbírky hmatového sochařství. V rámci této sbírky můžete v těchto dnech navštívit Výstavní cyklus nevidících autorů "Bible", který potrvá do 30. března. Otevřeno je denně 9 až 12:30 a 13 až 17 hodin mimo pondělí.

Černobílá spirituální poezie

20. února 2008 v 9:36 | ptp |  Recenze
Jméno Františka Schildbergera není v české literatuře zcela neznámé. Tentokrát se svou novou sbírkou čtenářům ohlásil až po dlouhých sedmnácti letech (mezitím vyšel v roce 1994 výbor z veršů pod názvem Oblastní výbor (z veršů)). Jeho předchozí sbírky vycházely v poměrně krátkých časových intervalech: Knížka s modrýma očima (Brno 1980), Místa (Hradec Králové 1983), Vyhlášení lásky (Brno 1988) a Zrcadlo (Blansko 1988). Nová sbírka básní Františka Schildbergera se tak po této formálně chronologické stránce od všech jeho předchozích knih odlišuje. Zdaleka to však není jediný (a již vůbec ne ten nejdůležitější) moment odlišnosti. Mnohem závažnější jsou odlišnosti-novoty v rovině tematické.

Křesťanské umění

19. února 2008 v 22:28 Umění
Slovy "křesťanské umění" nerozumíme umění církevní , umění, určené předmětem, účelem, jistými pravidly a jež je toliko zvláštním a vznešeným užitím umění. Míníme křesťanské umění ve smyslu umění, které v sobě chová charakter křesťanství. V tomto smyslu křesťanské umění není určitým druhem umění, neříká se umění křesťanské, jako se říká umění malířské nebo básnické, gotické nebo byzantské; mladý muž si neřekne, chci se věnovat křesťanskému umění, jako by si řekl, chci se věnovati zemědělství; není školy, kde se křesťanskému umění učí. Křesťanské umění je určeno námětem, v němž je nalézáme, a duchem, z něhož pochází. Říká se křesťanské umění nebo umění křesťana, jako se říká umění včely nebo člověka. Je to umění vykoupeného lidstva. Je zasazeno do křesťanské duše na břehu živých vod, pod nebem božských ctností, uprostřed vanu sedmera darů Ducha Svatého. Je přirozeno, že nese křesťanské ovoce.

Svody moderní kutury (část II.)

19. února 2008 v 15:36 Umění
Jak bylo zmíněno výše, popkultura je především business. Moderní umělecké dílo je ve značné míře výrobek na trhu a podle toho se také chová. Nejdůležitějším krokem je dostat se do povědomí lidí a strhnout na sebe pozornost. Proto také stále nové a nové provokace ze strany umělců, útoky na autoritu, přirozený řád. Ovšem jak říkal Josef Florian: "I rouhat se člověk musí umět." Rouhání některých moderních umělců, mám na mysli různé nechutné obrazy, sochy, písně, je projevem nejhlubšího zoufalství. Umělecký projev idiota bude vždy projevem idiota. Nedokáží nic víc než například potopit krucifix do nádoby s močí, jak se to na jedné výstavě stalo, ale to je vše. Je to ubohé, stejně tak jako je ubohý otec toho všeho. Musejí urážet a strhávat na sebe pozornost, protože to je jejich život, s tím stojí a padá jejich existence. V tomto směru my, křesťané, máme neskonalou výhodu. Náš život stojí na něčem, či přesněji na někom, kdo je věčný a stálý.